Aleksandra Vajd: Menu aneb když jsme osobitě živelní i tajemní
Drdova Gallery
8. 11. — 21. 12. 2013
Byli jsme pozváni 7. 11. 2013 do Drdovy Gallery na vernisáž výstavy fotografií slovinské umělkyně Aleksandry Vajd . A protože se nám snímky ze záhadného důvodu líbily, přikládáme aspoň fotografie jejích děl námi pořízeném sklenkou vína v ruce levé. No, někdy je lepší nebádat moc…a jen to vnímat emotivně…hlavně nás zaujala neobyklá barevnost snímků...
Slovinská umělkyně Aleksandra Vajd (1971) vystudovala fotografii na pražské FAMU a na State University of New York at New Paltz. V roce 2008 se habilitovala na docentku na Akademii výtvarných umění v Lublani. Od roku 2005 tvoří autorské duo se svým mužem Hynkem Altem a společně vedou ateliér fotografie na VŠUP v Praze. Jejich společné projekty se zabývají fenoménem fotografie respektive procesem vizuality, jejího konstruování, vnímání a prezentace. Mimo tuto autorskou dvojici se přístup samotné Aleksandry Vajd vyznačuje osobitou živelností. Lidskost a houževnatost se propojují v energický celek, který neztrácí konceptuální vyhraněnost a technickou preciznost.
Na vernisáži se nám dostal do rukou ještě text, pětipochodové menu pro Sašu (moc jsme nepochopili proč), který k výstavě Aleksandry Vajd napsal Tom
Menu
Uvítací drink - Vysoká sklenice naplněná velmi obyčejnou a známou tekutinou bez chuti, přičemž na povrchu tekutiny je mikropovlak jiné, vizuálně téměř nepostřehnutelné substance s velmi distingovanou chutí. Po prvním napití se na horní ret nanese mikropovlak této substance a vytvoří neobvyklý smyslový zážitek – zůstane na rtu po celou dobu pití a ochutí jinak nudnou tekutinu.
Předkrm - Jeden malý kousek oblé – téměř sulcovité, světle zelené hmoty, na široké keramické lžíci. Nahoře je několik milimetrových kousků krystalické substance. Jídlo, jaké svět ještě nikdy neviděl, ale po prvním zakousnutí okamžitě zjistíte, že tu chuť dobře znáte, jen si nemůžete vzpomenout odkud. Vláčný, polotuhý povrch, jemná a krémová „náplň“ - ano, jde o variaci na jedno populární jídlo. Ačkoliv v tomto případě je povrch i „náplň“ z jedné a té samé substance – obsah je „obalený“ sám sebou!
Hlavní jídlo o dvou chodech
1) Menší množství ochucené, zmražené - ale pískovitě sypké substance, v hluboké misce. Vedle v malém džbánku je horká a také ochucená tekutina. Když ale nalijete horkou tekutinu do misky, zmražená substance se k vašemu překvapení vůbec nerozehřeje, jen se symetricky rozprostře po celém objemu tekutiny v misce. Při konzumaci lžičkou lze zažít neobvyklou plejádu textur a chutí, v kombinaci s teplotní hrou – studené doplňuje horké v jednom a tom samém okamžiku.
2) Běžně dostupný a často používaný produkt, strukturálně změněný na jiný, zcela odlišný, raritní a velmi drahý a unikátní produkt s neopakovatelnou chuťovou a strukturální kvalitou. Element překvapení je zásadní, při prvním pohledu je očekáváno, že známá struktura bude odpovídat známé chuti, nicméně po prvním soustu je vtip odhalen. Výjimečná struktura je nezměněna, ovšem obsah byl zcela zaměněn za produkt, který známe z jiného – běžnějšího kontextu. Během jídla zůstane pouze koutek úst zdvižen v niterném zmatení – jak je to možné?!
Dezert - Pokrm velikosti a tvaru cihly, barvy jemně oranžové, posypaný práškem výrazné chuti. Po kontaktu se lžičkou je povrch lehce křupavý, pod ním se skrývá hustá a poměrně tuhá hmota téže substance. Jakmile vložíte sousto do úst, okamžitě rozvinou velmi výrazné chutě, ale k velkému překvapení po několika vteřinách pokrm teplem zreaguje a okamžitě beze stopy anihiluje, jako byste v puse nikdy nic neměli.
Drdova Gallery
Praha 3 – Žižkov
Křížkovského 10
Máme otevřeno:
úterý –pátek: 13.00 – 18.00 hodin
sobota: 14.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka