Adolf Loos – revolucionář mezi architekty aneb v každém z nás je rub i líc, geniální architekty nevjímaje
Adolf Loos – revolucionář mezi architekty
Režie: Aleš Kisil
Námět a kamera: David Cysař
Účinkují: Vladimír Šlapeta a
Ivan Trojan, Lukáš Hlavica a Veronika Khek Kubařová (vypravěči)
Premiéra: 2022
Festival Film a architektura podněcuje diskuze o architektuře a urbanismu prostřednictvím projekcí autorských dokumentů,
inovativních, experimentálních i hraných filmů.
Přispívá k debatám mezi architekty, politiky a veřejností o
podobě, potřebách a proměnách měst, nezbytných pro další rozvoj naší společnosti a díky vstřícnosti filmového média oslovuje nejširší publikum.
Každý ročník Festivalu Film a architektura tvoří
program několik tematických sekcí, které podléhají kurátorskému výběru a
rozšiřují povědomí o současné kvalitní architektuře, významných architektech a jejich tvorbě, stejně tak i o problematice vizí měst, sociálních a enviromentálních tématech.
Cílem festivalu je zachytit vývoj a potenciál architektury, ale také
její přesah do jiných oborů, jako je výtvarné umění, literatura, film nebo divadlo.
Cílem je najít společnou řeč s těmito obory a
etablovat architekturu jako rovnocenného partnera.
Nikdo z nás není jen jednobarevný
Dokument věnovaný ikoně (naší) moderní architektury, dodnes diskutovanému svébytnému geniovi Adolfu Loosovi, autora scénáře Aleše Kisila, na námět Davida Cysaře, který byl i za kamerou, přinesl nový a objektivní pohled, na osobnost o níž se vedou stále diskuze. Dokument, promítaný dne 30. 9. 23 v rámci Festivalu Film a architektura v pražském kině Světozor, 1. 10. 23 v brněnském kině Art a 6. 10. 23 přímo v legendárním a nově restaurovaném interiéru vytvořeného A. Loosem v Plzni, v tzv. bytě Krausových netvořil Loosovi pomník, ani neakcentoval zbytečně to, co na geniálním architektovy lze považovat tzv. „přes čáru“. Autoři snímku si – zdá se – byli vědomi známého a poměrně častého rozporu mezi soukromou stránkou a povahovými rysy velkých osobností na straně jedné a jejich činy a přínosy pro obor či společnost vůbec, přesahující ony dobové a pomíjející „detaily“ či postoje. Každý člověk je přece do jisté míry, často i přes ni, rozporný, ale z hlediska dějin a nás všech, co přicházíme po něm, je podstatné, co dobrého nám tu zanechal, čím přispěl k našemu vývoji vpřed. To, co se jeví - z našeho pohledu - jako negativum, je samozřejmě nutné konstatovat, ale ne to povznášet nad hodnoty, jež po dané osobě trvají. A takto vyzněl i dokument Adolf Loos – revolucionář mezi architekty. Což je hlavním kladem celého snímku.
Proč revolucionář mezi architekty?
Adolf Loos, z hlediska jeho pohledu na architekturu, jakožto součást životního rytmu daného obyvatele, byl doslova revolucionářem, který se - vzdor všemu a všem - nebál překračovat vše do té doby zakořeněné a s tím i rutinně zajeté pořádky svého oboru a tím vlastně i společnosti vůbec. Dokument Adolf Loos – revolucionář mezi architekty především sleduje vývoj Loosova uměleckého rukopisu. Zasvěceným a zainteresovaným tedy příběh relativně známý. Vývoj architekta s vizemi přesahující jeho dobu a tudíž konfliktního a neustále narážejícího na zeď předsudků, konzervatizmu, rutiny a konvencí. Od počátků Loosovy tvorby v Plzni, dále přes Prahu a Vídeň až do Paříže. Podstatné je jak tuhle retrospektivu a tahle - více či méně - známá fakta autoři pojali. Výborně se osvědčili animované „hrané“ střípky vybrané z osobních vzpomínek a glos a podané „ich formou“ hlasy dabérů, herců. Vznikla tak ingredience, jež celý sled faktů zlidšťuje, oživuje a dělá je výborně stravitelnými. Cenný je nesporně také obrazový průřez dokonale promyšlených ilustračních záběrů staveb či realizací o nichž jde právě na plátně řeč. Využití dronů, pojezdy kamery oživují plastičnost ilustrace daného objektu, snímání z ruky, to vše nás vtahuje do akce, jako bychom se jí sami účastnili. A do třetice je třeba vyzdvihnout využití dosud – dle zjištění autorů - nepublikovaných archivních materiálů a osobních příběhů. Snímek tak plasticky a neodtažitě dokresluje nespornou komplikovanost povahy a vlastně i díla tohoto génia, který ať už se k němu odborníci i veřejnost budou stavět a vyjadřovat jakkoli, zcela zásadně ovlivnil vývoj moderní celoevropské architektury.
Loos Čech? Rakušák? Němec? Brit? Francouz? … Ne, EVROPAN
Citace, kdy sám Adolf Loos o sobě prohlašuje, že Češi ho prohlašují za Čecha, když se tu narodil, Rakušané za Rakušana, když tam tolik staveb postavil, Němci za Němce, když přece mluví německy, Francouzi za Francouze, když tam významně působil a Angličané za Angličana, když se chová a vypadá jako dokonalý Anglán. Loos na to odpovídá, že to je sice pravda, ale on, že se cítí být Evropanem. A jím také byl. Což jen podporuje aktuálnost jeho osobnosti a filmu o něm, právě teď a v téhle době. Náš - český – dokument samozřejmě akcentuje souznění Loose s českým prostředím. Je to logické lidsky, autorsky ale i věcně. Loos právě v Plzni, Praze, Brně a vůbec po České republice vytvořil největší množství zachovaných realizací. A, což také dokument neopomíjí, i projektů, které mu nebyly nakonec dovoleno realizovat. Je jen dobře, a film Adolf Loos – revolucionář mezi architekty, to potvrzuje na sto procent, že onen druhdy neprávem opomíjený architekt a odborníky zatracovaný brněnský rodák, vídeňský dandy, československý občan a především věčný kosmopolita, je dnes už konečně světoznámým.
Také volba našeho předního odborníka Vladimíra Šlapety, významného historika architektury a vysokoškolského pedagoga za průvodce dějem filmu, byla víc než dobrou volbou, protože se jedná o objektivního, chápajícího člověka, s nadhledem, oproštěným od druhořadých tendencí a vlivů.
Ideální průvodce nejen dokumentárním portrétem špičkového architekta, ale i nekompromisního kritika a často bytostného provokatéra, který však především dokázal přestavět naše uvažování o tom, co je to architektura.
O Adolfu Loosovi
· Adolf Loos (10. prosince 1870 Brno – 23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně)
· moravsko-rakouský a československý architekt a teoretik architektury;
· klasik moderní architektury a čelný představitel architektonického purismu.
· Spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu.
· Odborná studia absolvoval na průmyslové škole v Liberci a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil.
· Krátce studoval na drážďanské technické univerzitě.
· 1893–1896 pobýval v USA a v Chicagu se seznámil s výsledky tzv. Chicagské školy. Po návratu do Evropy se na konci 1. sv. války usadil ve Vídni
· Brzy stanul v čele modernistického hnutí.
· Zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména Karl Kraus, Petr Altenberg a Egon Schiele.
· Začal psát do listů a časopisů jako Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse.
· Prvním tamním úkolem byl návrh krejčovského salonu Ebenstein.
· Počátkem 20. st. byl jednou z nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti.
· Ovlivnil nejvýznamnější osobnosti doby, jak se sami vyznali: zejména Ludwiga Wittgensteina, Arnolda Schoenberga a Le Corbusiera.
· Práce Adolfa Loose jsou předstupněm moderní architektury.
· Vila Karma (1904), traktát Ornament a zločin a vila Steiner (1910)
· Už během 1. sv. války první světové princip uspořádání vnitřního prostoru stavby zvaný Raumplan.
· Návrh stavby dle Raumplanu je narušením horizontálního navazování jednotlivých pater, vnitřek stavby je členěn na jednotlivé kubusy s rozdílnou světlou výškou čímž dochází k propojení místností s různými výškovými úrovněmi.
· Vila Mandl (1915), Vila Josefa Rufera (1922), vila Tristana Tzary (1927), vila Moller (1927–1928) a Müllerova vila v Praze (1930).
· Po skončení první světové války vytvořil Loos několik děl, jež vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury.
· Nerealizovaná Vila pro Josephine Bakerovou (1927
· Pro České země vytvořil Adolf Loos víc jak třicet návrhů za třicet let tvorby.
· Soubor bytových interiérů v Plzni, Bauerova vila v Hrušovanech u Brna
· Adolf Loos byl v polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu.
· Dřevěné sídliště Lainz, soubor domů pro pracující v Náchodě-Babí a v horní části ulice Na Vyšehradě.
· Loosův návrh budovy Chicago Tribune z věhlasné architektonické soutěže (1924) se stal téměř hlavní ikonou postmoderní architektury
Text: Richard Koníček
Ilustrační foto: Festival Film a architektura
Adolf Loos – revolucionář mezi architekty
Režie: Aleš Kisil
Námět a kamera: David Cysař
Účinkují: Vladimír Šlapeta a
Ivan Trojan, Lukáš Hlavica a Veronika Khek Kubařová (vypravěči)
Premiéra: 2022
Více k tématu:
