Úvod > 26. MFF Praha - Febiofest 2019: Prales aneb bez komentáře rok uprostřed litevského pralesa…

26. MFF Praha - Febiofest 2019: Prales aneb bez komentáře rok uprostřed litevského pralesa…

29.05.2019 11:49

Cinestar Anděl - Praha

23. 3. 2019

Většina z víc jak 150 filmů na Febiofestu 2019 promítaných se na festivalu opakovala. V různé dny a hodiny. Řadu z uváděných filmů představili sami tvůrci. Někteří v tiskovém středisku, jiní přímo před či po projekcí. Ne vždy se nám zdařilo ´být u toho´ a filmy jsme viděli jen ve festivalové repríze, tedy bez autorů. Výjimkou ale byl dokument Prales litevského dokumentaristy Mindaugase Survily, jehož film byl zařazen do festivalové sekce Docs.

Docs - sekce zaměřená na dokumenty

Nabídka byla široká. Od pohledů do říše zvířat, světa lidí, vhledy do umění, sportu, filmu, hudebních pódií až po válečné zákopy. Kdo chtěl, mohl být fanouškem Tour de France i pátrat po tom, co pojí tři identická trojčata, případně dělí účastníky sociálního experimentu. Portrét Williama Friedkina zaujal fanoušky amerického režiséra a portrét kameramana Jaroslava Kučery (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/a26-mff-praha-febiofest-2019-jaroslav-kucera-zblizka-aneb-byvali-cechove-jiz-zdatni-filmari/) zase naše diváky. My si v této sekci vybrali také litevský přírodní dokument Prales.

Mindaugas Survila si splnil dávný sen z dětství

Na první pohled mužný typ chlapa, co se nebojí dobrodružství a drsné přírody. Na druhý pohled, či spíše poslech, umanutý nadšenec přírody a urputný bojovník za její zachování.

Režisér a kameraman snímku Prales - Mindaugas Survila, kterého jsme poznali na besedě.

Dozvěděli jsme se, že prožil dětství téměř doslova v lese a u krmelce. Jak plynula léta, rostl, studoval a začal pracovat. A jednou ho napadlo se na svůj les zajet podívat. Jenže les byl vykácený. Bral to jako křivdu bezohledných lidí vůči životodárnému lesu. A přemýšlel, jak se k tomu postavit. Napadlo ho upozornit nás na pozoruhodnost lesa. Protože je biolog, přemýšlel nejprve ze své profese. Až pak ho nadchla možnost natočit les jako dokument. Upozornit nás, že les nám dá mnohem víc hodnost než je jen dřevo po kácení. A tak vznikl námět s cílem ukázat všechny části lesa, živočichy, rostliny, atmosféru.

Ke zdokumentování si zvolil litevský prales.

Film vznikal 8 let. Na řadě míst, za všech okolností,

po celý kalendářní běh života pralesa.

Dokument ukazuje krásu i sílu pralesa, ale také varuje.

Vždyť území Evropského kontinentu kdysi pokrýval prales z 80 %.

Dnes je to jen 0,6 % plochy.

Když přemýšlel, jak své představy kladené na dokument ztvárnit, rozhodl se nechat hrát prales. Nijak se do něj nemíchat, neinscenovat. Jen snímat a pak vybrat záběry sestříhat je do únosné délky. Zachytit přírodu jako hlavního a jediného představitele. Použil k tomu řadu stabilních kamer, sám trávil dny i týdny ve skrýši při čekání na záběr, jaký si přál. Mapoval místa, kde se pohybuje zvěř a čekal a točil. Ve všech ročních obdobích, za každého počasí. Odmítl při realizaci zvuk, hudební doprovod i komentář. Kamera snímá jen sekvence lesa, zvěře, přírody, hmyzu, rostlin, počasí a extrémy.Zní jen autentický zvuk lesa. Jediné co udělal, že zvuk zesílil.

Dokument se tak stal studijním materiálem pro všechny, kdo projeví zájem. Kdo se chce vnořit do lesa a strávit v něm, s jeho obyvateli a atmosférou, prožije 8 let v 80 minutách.

Prales

Autorský dokument režiséra a kameramana Mindaugase Survily se odehrává v litevském pralese. Magické záběry zvířat a přírody bez komentáře podkreslené jen zesílenými zvuky lesa vytvářejí poetickou báseň. Snímek ve stylu slow TV umožní divákům na chvíli vypnout a ponořit se plně do světa, kde se život ještě stále řídí denní dobou, počasím a ročními cykly. (zdroj: Febio)

A náš dojem?

Jde o zcela jiný film o přírodě, než jaké tvoří BBC, než jaké dokážou Francouzi. Tam jde vždy a nějaký příběh. Ve snímku Prales je pojetí širší. Jde o prales a ten si tvoří sám svůj roční koloběh, svůj roční příběh. Jediný záběr člověka je tu postava, jdoucí pralesem před bouří. Asi aby bylo naznačeno, že prales si poradí se sebevětší přírodní událostí, ale člověk se musí schovat a bojí se. Ve filmu je řada minipříběhů zachycených mezi živočichy, ale dokonce i mezi přírodou samou.

Volba litevského, tedy severského pralesa, je přínosem ve skladbě zvěře.

Vidíme vlky i losa kromě živočichů, kteří se vyskytují i v našich končinách. Pár záběrů je dramatických, pár humorných, ale všechny jsou dílem samotné přírody a výběrem tvůrců. Ozvučení snímku autentickým šumem pralesa a zvuky zvířat je až burcující. Tajemné a pro nás nezvyklé. Ale vhodné pro atmosféru. Divák, který se tomu poddá a odevzdá se všem vjemům, prožije podobnou relaxaci jako třeba při relaxační hudbě v temnu nějaké solné komory. Akorát, že při filmu nemusí zavřít oči a představovat si, ale může je mít otevřeny a naopak může vidět a slyšet.

Originální název: Sengiré

Název anglicky: The Ancient Woods