Úvod > 26. MFF Praha - Febiofest 2019: Non-Fiction aneb intelektuální povrch, živočišný propletenec, moderní technologie a beletrie

26. MFF Praha - Febiofest 2019: Non-Fiction aneb intelektuální povrch, živočišný propletenec, moderní technologie a beletrie

25.06.2019 09:19

Cinestar Anděl - Praha

28. 3. 2019

Jsou filmy, které strhnou a filmy, které se vlečou. Ač je francouzský film Non-Fiction produkcí deklarován za komediální drama, moc komicky nevyznívá a drama - už vůbec ne. Skupina intelektuálů se proplétá v náhledu na to, zda literatura má budoucnost jako klasicky tištěná nebo moderně prefabrikovaná v podobě knih elektronických. A protože je to francouzský film, a jeho představitelé jsou dávná parta intošů, je jasné, že pod tím vším jsou milostné vztahy, tajené, tušené, dušené, a osobní vztahy, kladné i záporné. Ale hlavně se moc a pořád mudruje a filosofuje. I v posteli. Manželské i nemanželské. A to po celých 107 minut, což unaví. Autor těchto řádek nemá - omluva všem, kdo to uvidí jinak - nic, co by si z projekce na Febiofestu odnesl. Jen, že se filosofuje a mudruje, že se přetváří a lže, a že zdánlivě fiktivní romány spisovatele a vydavatelem vydávané nejsou fiktivní, ale autobiografické a osudová žena z románů je ženou vydavatele. Ani ten ale není svatý a v partě je žen více…

Sekce Masters i v tomto případě?

Festivalová sekce Masters se na Febiofestu zaměřuje na aktuální tvorbu výrazných autorských osobností současné kinematografie. Většina filmů v sekci Masters měla světové premiéry na festivalech v Cannes, Locarnu, Benátkách, San Sebastianu či Torontu a tvůrci se v programu Febiofestu i našich kin objevují běžně. Dramaturgie Febia hledala „filmy výrazně stylizované, specificky režijně vedené a pro nováčky těžko čitelné“. Autor těchto řádek souhlasí. Spojujícím prvkem všech snímků byla „tvůrčí jistota a lety prověřená kvalita jejich tvůrců“.Masters tedynabízel to nejlepší z evropského i světového autorského filmu posledního roku a na divácích prý bylo, „posoudit, jak plodný často byl.“

No, každý jsme jiný, každý ocení něco jiného.

Pro autora těchto řádek snímek Non-Fiction prostě to takové nebylo…

A jaké bylo Non-Fiction podle Febia?

Sex, lži a literatura. Nakladatel Alain nechce vydat poslední knihu Léonarda, kmenového autora, pro kterého je psaní románů jen lehkou zástěrkou k tomu, aby mohl psát o svém milostném životě. Jeho nynější milenkou je Selena, herečka a taky Alainova manželka. Nečekaná exkurze francouzského režiséra Oliviera Assayase do žánru komedie o umění, technologickém pokroku a rozdíly mezi fakty a fikcí…(Febio)

Každý to ale vidíme jinak

Česká filmová databáze (https://www.csfd.cz/ )se tomuto filmu také věnuje. Abychom tedy byli objektivní, tak zatím jediný komentář, který tam byl v době vzniku tohoto textu, zní jinak, než názor autora těchto řádek. Tak, kdo ví…

„Francouzská tutovka,

která by se mohla dostat do zaměřovače českých distribučních společností.

Decentně vtipná, dramatická i romantická vztahovka

o dvou párech ve středním věku

jejich vztahu k moderním technologiím a analogové kultuře

vydávání knih, hudby či filmů.

Parádní herecký koncert a zatím jednoznačně nejdiváčtější titul,

co byl na festivalu k vidění.“

(Psema)

Název snímku: Non-Fiction

Originální název: Doubles vies

Scénář a režisér: Olivier Assayas