´ZOO YORK – Pavel Sojka´- fotografická zpráva z New Yorku let 80. aneb když se peklo stane rájem či naopak!?

08.01.2014 14:05

Fotil jsem to, čím jsem žil, aniž bych se snažil napojit na módní trendy, protože smyslem a cílem života je život sám, a jeho měřítkem bude jeho zápas o tvůrčí čin, inspirovaný tím, čím člověk žije. P.S.

Galerie Rock Café – Praha

6. 1.  – 31. 1. 2014

 

Na vernisáži výstavy ´ZOO YORK - Pavel Sojka´v příjemném přítmí Galerie Rock Café, kterou jsme náhodou objevili,  byla zahájena za osobní účasti autora  prezentace velkoformátových černobílých fotografií  z New Yorku z 80. let 20. století.  Příběh začíná…který jsme si se zájmem prohlédli…a zapsali jsme si  některé texty z vystavených panelů…

 

Tento výběr fotografií je součástí  vizuálního deníku zaznamenaného v 80.  letech 20. stol. v newyorských ulicích, bytech a atelieru na Lower East Side, která nebyla jen místem na mapě, byl to stav mysli, životní postoj, specifická politická a estetická mentalita, která fungovala nezávisle na geografických hranicích.

 

Ona je bezesporu nesnesitelná lehkost bytí všude stejná, jsou jen různé způsoby, jak se s ní vypořádat. I v jámě lvové měli lidi svoje cesty. Byl to jiný svět. Mládí a touha po svobodě měly oporu v předsuperkonzumním kapitalismu.


V 80. letech se New York začínal zvedat z popela a devastace. Město mělo nádech omšelé krásy a hlučné staré vagony metra byly divoce pomalované. Obzvlášť jedna ze zapomenutých čtvrtí, manhattanská East Village, zažívala obrození díky vlně nově příchozích aspirujících umělců, punkerů, anarchistů a jiných individualistů, kteří si ji vybrali k životu kvůli nízkým nájmům a tudíž možnosti vyhnout se střednímu proudu. Byla magnetem pro nekonformitu hledající lidi všeho druhu, ale mísily se tam dva světy. Rovnou za rohem byly ulice plné tvrdých drog a existencí žíjících za hranicí zákona. V tomhle prostředí bylo třeba mít se neustále na pozoru a nešlápnout vedle. Život byl vzrušující a nutností byla schopnost improvizovat, znát místní pravidla a orientovat se v té naprosté svobodě.


„Tuto výstavu jsme sestavili z prací, které vznikaly  v letech 1981 – 90. Město  New York bylo v 80. letech místem mnoha hran a mnoho lidí se na nich pohybovalo. V letech 1981 – 90 vzniklo v East Village kolem 100 malých alternativních galerií, ale s rostoucími nájmy a postupnou gentrifikací zbyly po pěti letech jen dvě. Desítka malých, většinu ilegálních klubů dávala příležitost hrát začínajícím punkovým kapelám, v Life Cafe na  Tomkins Square a v jiných non-stop kavárnách jste mohli vysedávat v kteroukoliv denní či noční hodinu, block parties duněly dusným newyorským létem a Allen Ginsberg četl svou poesii v Tompkins Square Park. ´´Velké jablko ´´ bylo červivé a snad proto organicky zdravé. Potom byla zavřena a zastavěna Rajská zahrada Adama Purpleho, místním obyvatelem zkultivovaná proluka  mezi vybydlenými domy v zapomenuté čtvrti na Dolním Manhattanu a hygienicky nezávadní lidé město nenápadně posunuli do jiné ´lukrativnější´ reality.“ P.S.

  • East Village nabízela levné bydlení ve středu města, …New York té doby měl  všechny atributy Sodomy a Gomory…
  • East Village byla pravým opakem rádoby spořádané západní Greenwich Village s historickými  hospůdkami, turisty a jazzovými kluby. Hemžila se tehdy punkery, anarchisty, rockery, motorkáři, squatery, alternativními umělci, pisálky a celou škálou dalších pochybných existencí. To vše se přirozeně prolínalo s původními polskými, ukrajinskými a v ještě východnější Alphabet City portorikánskými obyvateli čtvrtě.

 

Drogy mají tu vlastnost, že vám neřeknou´DOST, ale ´VÍC´. Mnoho lidí nepostřehne ten moment, kdy ´VÍC´ znamená už ´MÍŇ´.


  • „…dnes je Alphabet City úplně jiným místem, bezpečnějším, učesanějším a mnohonásobně dražším. Ve všech prolukách vyrostly nové domy, činže se zdesateronásobily, přišli noví nájemníci a dealeři se smrtí odešli. S nimi odešli také chudí aspirující umělci, stovka neziskových galerií, ilegální punkové noční kluby ve vybydlených budovách, hispánské bodegy, kouřící bezdomovci od šachových stolků z parku na Tomkins Square, noční fronty kulicích,podivné temné hospody otevírající o půlnoci, jistá surreálná drsná ošuntělost čtvrti, squaty na 12. ulici, pomalované zdi a ta bezbřehá svoboda neustále ohraničená možností, že nás někdo sejme. Balancovací akt na hraně života, smrti i zákon skončil a začal běžný život. “

Rock Café / Galerie

 Praha 1

 Národní 20

 tel.: 224 933 947

 e-mail: tereza@rockcafe.cz

 

 

www.rockcafe.cz

Máme otevřeno:

pondělí – pátek 10.00-3.00 hodin

sobota 17.00- 3.00 hodin

neděle 17.00- 1.00 hodin

 

Twittegalerie v Rock Café nabízí prostor hlavně mladým a začínajícím umělcům. Pokud bychom  měli zájem u nás vystavovat, pišme na martin@rockcafe.cz. Vystavujeme především fotografie a tisky.

Vstup: volný

Hodnocení: 100 %

Ing. Olga  Koníčková, Pavel Sojka

Foto: autorka

 

"Možná by nebylo od věci, nafotit dnešní New York, nakolik se změnil, ale myslím, že situace je ještě horší...a že by mi ten  foťák ukradli hned při  výstupu z letadla...a bylo by po vtákách...i po umění.." (Ing. Olga Koníčková)