´Z Prahy až do Buenos Aires - Ženské umění´ aneb ´ženské umění´ jako zajímavý vývozní artikl?!
Galerie UM, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
19. 11. 2014 – 7. 1. 2015
Na vernisáži nové výstavy Z Prahy až do Buenos Aires. ´Ženské umění´a mezinárodní reprezentace meziválečného Československa, kterou jsme připravili v Galerii UM, jsme zhlédli práce již pozapomenutých českých žen – umělkyní, z nichž můžeme však vyjmout především dosud známou Zdenku Braunerovou.
Proč Buenos Aires?
Po vzniku samostatné Československé republiky mohly české umělkyně vystavovat v zahraničí. Politici meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot posiluje status mladé demokracie a mohl by přinést ekonomický profit; a tak se ´ženské umění´ v rámci kulturních výměn a zahraniční kulturní politiky stalo zajímavým artiklem.
V roce 1929 na čs. velvyslanectví v Buenos Aires se konala výstava, jíž se zúčastnilo 34 umělkyní. Jejím smyslem bylo představit jak tradici ženské rukodělné práce, tak i nové obory, již pro ženy po roce 1918 dostupné: malířství, sochařství a architektura. Doplněna byla vybranými knihami z pera českých spisovatelek a publicistek.
Na 80 exponátů shromážděných v galerii UM připomnělo osobnosti starší i mladší generace, ale rovněž několik představitelek dobového ´středního proudu´, většinou agilních členek KVU (Kruh výtvarných umělkyň), jejichž práce potvrzovaly stereotypní názor na ženskou odnož umění jako otisk ´přirozeného´ ženského konformismu. Vystavením předmětů rukodělných oborů (krajkářství, výšivka, batika) pak potvrzujeme vazbu žen k domácím pracím, ale také k folklórní tradici a národopisu. Součástí výstavy jsou rovněž černobílé tisky nezvěstných nebo nedostupných děl.
Tři umělkyně, jejichž rukodělné a uměleckoprůmyslové práce sice před 85 lety putovaly do Jižní Ameriky, ale o nichž dostupné uměnovědné prameny důsledně mlčí, jsou zastoupeny jen popiskou.
„Hlavní část výstavy Z Prahy až do Buenos Aires se opírá o písemnou dokumentaci k argentinské přehlídce uloženou v Archivu Ministerstva zahraničních věcí. Vzhledem k tomu, že se k tomuto ´podniku´ nezachovala fotografická dokumentace, stávající výstava není – a ani nemůže být – koncipována jako rekonstrukce. Daleko spíše je pokusem o dílčí revizi historie, jejímž smyslem je zprostředkovat jednu ze zapomenutých kapitol dějin českého, respektive československého moderního umění a přispět k potřebné diskusi o vztahu umění, moci a politiky.“ (zdroj: Martina Pachmanová)
Vystavující umělkyně:
Hana Autengruberová, Helena Bochořáková-Dittrichová, Zdenka Braunerová, Zdenka Burghauserová, Helena Emingerová, Valerie Hachla-Myslivečková, Julie Horová-Kováčiková, Božena Jelínková-Jirásková, Aloisie (Lola) Jenšovská, Věra Jičínská, Marta Jirásková, Helena Johnová, Jaroslava Klenková, Zdeňka Liebscherová-Čechová, Anna Macková, Emilie Mildeová-Paličková, Marie Teinitzerová, Olga Theofila Pikhartová, Milada Petříková-Pavlíková, Minka Podhajská, Petra Pospíšilová, Božena Pošepná, Anna Roškotová, Marta Rožánková-Drábková, Jiřina Svačinová-Felixová, Helena Šrámková, Sláva Tonderová-Zátková, Pavla Vicenová-Rousová, Karla Vobišová-Žáková, Sláva (Jaroslava) Vondráčková, Julie Winterová-Mezerová (nezvěstné umělkyně: Helli Neudek, Anežka Přerovská, L. Handuková)
Doprovodné programy
Středa 10. 12. 17.00 hodin
Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy
Sobota 13. 12. 14.30–17.00 hodin
Dětská výtvarná dílna
Díla na výstavu zapůjčili
Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Západočeská galerie v Plzni, Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, Vlastivědné muzeum Dobruška, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Památník národního písemnictví v Praze, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově, Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Muzeum hraček na Pražském hradě a soukromí sběratelé v České republice
Autorka výstavy, kurátorka: Martina Pachmanová
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
116 93 Praha 1
Náměstí Jana Palacha 80
Vstup: volný
Hodnocení: 80 %
(trochu nepřehledné jsou nekonečné čárové linie s uvedením jména autorky)
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková