´Vivat musica!´ aneb jak vidíme hudbu ve výtvarném umění ?!
Veletržní palác – 1. patro - Praha
25. 4. – 2. 11. 2014
Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci nového výstavního projektu ´Vivat musica!´, který připravila Národní galerie v Praze a který si vzal za úkol zmapovat bohatost a ojedinělost hudebních motivů ve výtvarném umění, a to v období od renesance až po současnost. Přítomni byli paní Lenka Dohnalová - koordinátorka Roku české hudby, Pavel Trojan Jr. – tiskový mluvčí Pražského jara, Helena Musilová - ředitelka Národní galerie a Oldřich Bystřický - kurátor za edukační činnost. A na závěr musíme jmenovat autorku koncepce a kurátorku výstavy ´Vivat musica!´, PhDr. Andreu Rousovou, PhD. , která v roce 2008 připravila ve Valdštejnské jízdárně unikátní výstavu ´Tance a slavnosti 16.–18. století´ a stejnojmenný katalog, jenž získal ocenění Nejkrásnější kniha roku 2008 v kategorii katalogů.
A tak můžeme také říci, že tanec si bez hudby představit neumíme, tak jako si neumíme představit, že by hudba neinspirovala vůbec nikdy výtvarné umělce. Národní galerie v Praze vybrala ze svých sbírek významná díla napříč rozsáhlou historií. V jedné linii výstava vedle sebe postavila generace tvůrců českých i zahraničních jmen, které hudba nejen inspirovala, ale kteří pod její taktovkou umocňovaly vlastní výtvarné vize, myšlenky, a jejichž díla patří mezi evropské výtvarné poklady.
´Vivat musica!´ je záznamem a výkladem rozmanitosti stylů, výtvarných konceptů i jejich vzájemného ovlivňování a prolínání. Je širokým výtvarným dialogem mezisbírkového charakteru, prezentující Národní galerii v Praze jako pokladnici výtvarného umění od renesance po 21. století.
Unikátní výstava ´Vivat musica!´ se zaměřuje na vztah hudby a výtvarného umění v průběhu více než 5 století – od děl s mytologickými či profánními tématy v renesanci a baroku přes portréty význačných hudebníků a skladatelů až po práce integrující hudební principy do vlastní struktury výtvarného díla ve 20. století.
Postupně procházíme výstavou z potemnělých do prostor osvětlených
- Začínáme např. přehlídkou bust hudebních skladatelů a testem, který je to skladatel? (Častými náměty k sochařským dílům byli hudební skladatelé, z nichž někteří patří dokonce k všeobecně známým. Poznáte je v podání sochařů 19. a 20. století? Zkusme rozpoznat, která z bust zpodobňuje Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka či Bohuslava Martinů. Řešení najdeme na opačném konci panelu.)
- Poté procházíme sály:
- v baroku jsou zobrazovány koncerty pod otevřeným nebem jako doprovod velkolepě koncipovaných zahradních banketů urozené společnosti , začínáme přehlídkou děl z 16. –18. století a mottem je ´Hudba jako symbol – alegorie a metafora´. V renesanci a baroku představovala díla s hudebními motivy v přenesené podobě různé myšlenky. Hudba symbolizovala jednak oslavu Boha, mohla být také alegorickým vyjádřením hudby samotné v rámci sedmi svobodných umění a současně značila neúprosné plynutí času (vytvořený tón v danou chvíli dozní). Jednotlivé hudební nástroje pak nesly bohatý význam – například dudy byly vždy spojovány s jistou chlípností a vulgaritou, loutna byla zase stvořena k opěvování lásky. Tyto a další aspekty jsou prezentovány v malbách a grafických listech, přičemž nejvíce jsou zastoupeni nizozemští umělci – Jan Miense Molenaer, Cornelis Saftleven, Gerrit van Honthorst a Crispijn van de Passe.
- v umění 19. století je tento námět spojen s národním obrozením či dekadentními náladami přelomu století . Část věnovaná umění 19. století je inspirována tématem ´Píseň v průběhu století´. Dvě desítky obrazů doplněné kresbou, grafikou i plastikami jsme začlenili do několika tematických celků – píseň jako útvar klasické hudby s portréty skladatelů či interpretů, lidová píseň odkazující zvláště k národnímu obrození a Rukopisům, píseň lásky i smrti, často inspirována českými pověstmi, tanec, náboženství i alegorické výjevy.
- přelom 19. a 20. století přinesl nové vztahy mezi hudebníky a výtvarníky, kteří hledají společné principy obou umění. Vznikají nejrůznější teoretické i praktické koncepty – barevná hudba, orfismus, známé jsou i úvahy Paula Klea o hudbě a výtvarném umění, hudba byla také důležitou součástí rozvažování světového výtvarníka českého původu Františka Kupky.
- ve 20. století jsou zakomponovány hudební nástroje do kubistických zátiší a současné umění již pracuje přímo se zvukem či jeho grafickým znázorněním (Josef Václav Myslbek, Josef Mánes (grafický Cyklus Musica), Emil Filla, Pablo Picasso, Georges Braques či František Kupka)
- Vzhledem k velké šíři možných témat a přístupů je prezentován pestrý vztah hudby a výtvarného umění ve 20. a 21. století ve třech oddílech:
- a) kubismus, který definitivně rozrušil tradiční prostor v obraze, analogicky s postupným objevováním možností atonální hudby (Pablo Picasso, Emil Filla)
- b) abstraktní práce, pro něž byly inspirací specifické vlastnosti hudby, nebo díla, jejichž autoři prováděli pokusy s vizualizací hudby (s barevnou hudbou Zdeněk Pešánek a Arne Hošek);
- c) partitury jako grafický návod nebo záznam provozování hudby (Milan Grygar, Dalibor Chatrný, Stanislav Diviš)
- malou podkapitolu tvoří projekt Akusticon (pocta M. Filipovi) – pokus o synestezii architektury a hudby. Ukázku současné výtvarné scény zabývající se vztahem zvuku a obrazu představuje instalace Federica Díaze a Jiřího Suchánka.
Výstavu doprovázíme hudebními záznamy
- Můžeme si sami vyzkoušet i barevnou hudbu na hudebním nástroji…
- Končíme ve výstavní síni plné jiných partitur
Výstavu pořádáme v rámci programu ROK ČESKÉ HUDBY 2014, který je programem podpory české hudby se státní veřejnou pobídkou Ministerstva kultury ČR. Opírá se o výročí významných českých umělců (B. Smetana, A. Dvořák, L. Janáček, J. Suk, V. Novák, J. B. Foerster a další).
Se vstupenkou Pražského jara na výstavu
Po předložení vstupenky na kterýkoliv z koncertů festivalu Pražské jaro 2014 získáte slevu 20% z individuálního vstupného na tuto výstavu.
Doprovodné programy k výstavě ´Vivat Musica!´
Informace a rezervace: e-mail: vzdelavani@ngprague.cz
tel.: 224 301 003
Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění NG v Praze.
Změna programu vyhrazena.
Chystáme performanci umělce Milana Grygara PROSTOROVÁ PARTITURA, termín upřesníme
na Facebook a www.ngprague.cz
Chceme si prohlédnout výstavu s výkladem lektora se svými přáteli? Objednejme si soukromou komentovanou prohlídku. Možné také v cizích jazycích (anglicky, francouzsky, německy). Informujme se o volných termínech na výše uvedených kontaktech.
Cena: základní v češtině 600 Kč / 60 min. / 1 skupina (max. 25 osob); cizojazyčný výklad 1500 Kč / 60 min. / 1 skupina (max. 25 osob) /
Rezervace: dva týdny předem
Veletržní palác
170 00 Praha 7
Dukelských hrdinů 47
Vstupné:
základní: 100 Kč
snížené 50 Kč
rodinné 150 Kč
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka