´Ukradené akty/stolen nudes´ aneb kdopak by se ´aktu´ bál?
Interpretace slavných děl světového umění ve fotografiích studentů ITF
Artinbox – Praha
30. 5. – 20. 6. 2014
Byli jsme pozváni na vernisáž fotografií aktů, které vytvořilo kolem 50 studentů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Na vystaveném obraze můžeme vždy vidět dvojici snímku - akt původní a akt podle představ studentského autora, a můžeme obojí tak vzájemně srovnávat.
Přítomni byli paní galeristka Nadia Rovderova, kurátor výstavy Pavel Mára, starosta MČ Prahy 1 - Ing. Oldřich Lomecký a neskutečné množství návštěvníků… Po úvodním slově Pavla Máry jsme si mohli vyslechnout ve sklepních prostorách galerie Artinbox hudbu v podání skotského hudebníka Mikeho McNultyho.
„V dějinách prošel akt (původní označení pro studii pohybu nebo postoje nahého lidského těla) řadou proměn: od reality k abstrakci, od nevinnosti k erotice, od romantiky k chladné věcnosti. Pochopitelně i zde fungují klasická estetická kritéria: rozmanitost, jednota a harmonie, jež je třeba přijmout, nebo (vědomě) zamítnout. Prvoplánová sexuální vyzývavost aktu má však s mytickým archetypem jen velmi málo společného. Žádná z fotografických technik není tabu. Symbol a ,vnitřní model‘, které zřejmě (logicky) budou stát na konci vaší cesty, představují ,výzvu‘ v plném smyslu tohoto slova - pokus o ,přetavení‘ pomíjivých forem krásy do věčných a dokonalých struktur.“
Těmito slovy se obrací Pavel Mára každoročně ke studentům Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě v předmětu věnovaném aktu, který vyučuje na této škole od roku 1996 a jehož zadání je zaměřeno na 4 základní úkoly. Dále vybíráme z kurátorova textu ´Interpretace aktu´´.
Akt jako oblast figurativního i nefigurativního zobrazení, subjektivní reflexe, ale také interpretace výtvarného díla.
Výběr ze separátního zadání s názvem Akt inspirovaný výtvarným uměním je pak tématem této výstavy (jejím těžištěm jsou práce zejména z posledních několika let). Cílem se stalo hledání hranic fotografického zobrazení, inspirované konkrétním dílem, například slavným Duchampovým Aktem sestupujícím ze schodů (Maria Sliwa).
Interpretace lze v rámci expozice rozčlenit do několika tematických částí
- Základní oblastí je téměř doslovný vizuální přepis, kdy fotografie předlohu nahlíží podobnou optikou, avšak se specifickým obsahem.
Například Vojtěch Sláma přiřazuje k expresionistickému obrazu Edvarda Muncha Puberta poetický snímek dívky ve stejné kompozici. Do čtvercového formátu a černobílé tonality (charakteristická forma Slámovy tvorby) je „přetvořena“ i samotná předloha. Vzniká tak nejenom vtipný kontrapunkt z hlediska obsahu (dívka má na hlavě motoristickou helmu), ale obě díla se prolínají do jednolitého melancholického výrazu.
Obdobně postupuje Dereck Hard, který simuluje portrét Marilyn Monroe od Andyho Warhola ve stejně uhrančivé barevnosti svého aktu.
Karolina Karwan snímá skok do vody tří nahých dívek jako parafrázi Tří grácií od Rafaela Santiho…
- Opačným pólem je současný koncept transformace obrazu z hlediska nové vizuality i obsahu. Lenka Bláhová hledá tvarové analogie břicha těhotné ženy se Saint-Exupéryho kresbou klobouku či slona z ilustrací Malého prince.
Dotek luminografie kruhu s pohybujícím se torzem lidské postavy od Pavla Čápa tvoří protipól k motivicky obdobné fotografii Františka Drtikola.
- Existuje však i řada prací, kde se obě zmíněná pojetí prostupují a vydělují do dalších kategorií.
Příkladem může být postmoderní citace Botticelliho Zrození Venuše ve fotografii Karola Grygoruka, …či vtipné snímky dětských panenek Tomasze Wiecha jako zrcadlová obdoba kompozice nahých i oblečených modelek Helmuta Newtona.
Určitou variantou „interpretace“ je pak opačný přístup, kdy se předobraz z historie výtvarného umění (ojediněle) přiřazuje k již realizovanému dílu, například Matissova koláž gestikulujících žen k dynamickým aktům Lucie Nimcové.
Idea interpretace uměleckého díla vlastním kreativním artefaktem se v dané expozici stala nejen přehlídkou často vyhraněných studentských konceptů, ale také jakýmsi exkurzem do dějin umění i samotného média fotografie (aktu), prezentovaného zde s novým, aktuálním obsahem.
Kurátor výstavy: Pavel Mára (z textu ´Interpretace aktu´´)
Výběr z umělců, kteří se stali studentům inspirací k vytvoření aktu:
Lucian Freud, Nahý muž na postelí - 1990
Jan Zrzavý, Kleopatra II - 1919 - 1957
Henri Matisse – Růžový akt - 1935
Helmut Newton – Přicházejí! - 1981
Andy Warhol, Marilyn Monroe - 1964
Robert Delaunay, Pocta Bleriotovi - 1914
Egon Schiele, Mužský akt s červenou muškou - 1914
Raphael, Tři grácie - 1500-05
Marcel Duchamp, Akt sestupující ze schodů, č. 2. - 1912
Závěrem
Musíme uznat, že i když studenti měli při zpracování aktu usnadněný úkol tím, že si mohli vybrat (či ukrást) určitý akt známých umělců, přesto ze seminářů prof. Václava Vláška dobře víme, že udělat akt lze i z toho nejnemožnějšího modelu, ale musíme to umět, zejména ovládat hru se světlem a tmou...a fotografovaný model tak zachytit co nejpřirozeněji... , a to vystavující na Artinboxu studenti ITF zvládli na výtečnou...ne?!
Artinbox
110 00 Praha 1
Perlova 370/3
Máme otevřeno: úterý, čtvrtek 14.00 – 16.00 hodin nebo na vyžádání
Hodnocení: 95 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka, artinbox