´Tři veteráni´
Tři veteráni
aneb
opět se s Janem Werichem smějeme
Divadlo D21 – Praha – Záhřebská
Netradiční, ale dnes už klasická pohádka Jana Wericha. Prachy, moc a sláva nemusí být vždy tím hlavním, čím je člověk živ. A život není tak dlouhý jako nos princezny Bosany, proto tradááá…Tabák, mýdlo, pivo, dort, peníze, vojsko, obdiv, slávu i princeznu můžeš mít, když vlastníš kouzelné dary. A vůbec nezáleží na tom, jestli seš krásnej nebo ne!! …Kde je země, kde lítají pečení holubi přímo do huby?! Co je to frňákovník?! A kam zmizeli tři kouzelní trpaslíci?!
´Vinohradské želvy´ z akvária nás opět pozvaly do D21. A tentokrát 29. ledna 2013 na premiéru původní Werichovy pohádky ´Tři veteráni´. Těšili jsme se velmi. Našli se jejich (těch veteránů) chtění či možná netušení – následníci. Hurá! Přesněji - následnice. Tím líp! Našly se v nové inscenaci divadla D21 ve hře ´Tři veteráni´. A bylo dobře, že se hledali a našli. Ony se totiž najít skoro musely.
Wericha jsme Werichem ponechali
Ti, co připravovali inscenaci známé pohádky Jana Wericha, jistě jsme hodně přemýšleli, jak na to, abychom Wericha jenom nekopírovali a abychom neměnili původní texty, protože bychom to mohli parádně pokazit! Jistě všichni známe například stejnojmenný film s oblíbenými herci jako jsou Somr, Hrušínský i Čepek, a to pak těžko hledáme nějaké nové pojetí. Wericha nesmíme urazit a my, divadelní diváci, musíme pocítit uspokojení.
Máme tedy veteránky!
Považujeme za velmi šťastný nápad obsadit herecké role tři veteránů třemi herečkami. S bravurou a svým něžným mládím odehrajeme všechny role od skřítků až po královskou rodinu. Sem tam si vypomůžeme loutkami, sem tam to trochu dovypovídáme, ale v drtivé většině jsou to jsou pořád ony, ale pokaždé jiné.
Arkadij Rajkin byl na všechno sám! A proč ne?!
Arkadij Rajkin by měl z holek radost. Kdo to byl? Teď, prosím, na moment, laskavě, zapomeňme na současný trend šmahem zatracovat vše sovětské a podívejme se na to zblízka. A. R. byl avantgardista, který předváděl obdivuhodné herecké experimenty. Uhrál sám, samojediný, celé hry s mnoha postavami. Vedl tak sám se sebou, coby jinou postavou té hry, dialogy, odehrál i skupinové scény a vždy byl odlišitelný. Gestem, dikcí, mimikou či kostýmem. Ano, i kostýmem. V zákulisí i na rafinovaně členěném jevišti byly skrýše pro sehraný tým kostymérek, určených pomoci při náročnějším převleku. Nechyběly ani skrýše pro rekvizity (čepice, šátek, předmět v ruce), které si Rajkin bral a zase je bleskově vracel. Bylo to úžasné, pohybově, organizačně, scénáristicky a režijně, a hlavně - herecky. A. R. je dnes už pozapomenutá osobnost, která si našla svou cestu k novému avantgardnímu – alternativnímu – způsobu divadla. A rozhodně nešlo jen o výkon, který bychom museli považovat za artistická či eskamotérská čísla. Ne, ten chlap prostě hrál a my jsme chvílemi až nevnímali, že Arkadij Rajkin je na jevišti na všechno sám.
Děti ani dospělí jsme se nenudili
A stejnou cestou se vydali scenáristé ´Tří veteránů´ v D21. A zadařilo se! Dokladem budiž dětské zastoupení při premiéře, které, odkojeno televizní podobou, přicházelo se zarputilým výrazem, jako že, kam mě to ti moji rodičové ženou, ta zas bude otrava! A hle, dětská tvář se smála, prožívala a vůbec jí nevadilo, že je to celé nějaké jiné, než jak to zná od Zdeňka Svěráka nebo možná z knížky. Duch hry se nevytratil, humor a hraní se slovy páně Werichovo také ne, tak co?! A rodičové, a my starší, jsme si našli v druhém plánu to své také. Jaksi mezi řádky. A to je dobře. Děti se na představení baví a rodiče nenudí. Hurá, tak má vypadat rodinné divadlo.
Nejsme příznivcem známkování, nechceme upřednostňovat tu či onu herečku a nechceme hledat nedostatky tam, kde v zásadě nejsou. Prostě, jsme se bavili, obdivovali, nebyli jsme šokováni, ani rozčarováni. Bylo to fajn.
Už jsme tleskali, přesto konec hry to nebyl
A tak snad jediná zbytečná pauza nastala, těsně před koncem, kdy se tři veteránky mentálně mění v tři bavičky (řekněme moderně, tedy muzikuse, co už pak nadále šíří jen dobrou náladu a ne válečné hromování), a proto se herečky musejí dost radikálně převléknout ukryty za kulisou. A déle jim to trvá a děj se na moment zastaví. Moment to byl takový, že my diváci jsme začali tleskat, domnívali jsme se totiž, že hra bohužel už skončila! Nepovažujme to za věc závažnou, ale jen za výzvu k doladění představení. Konec představení jsme vypointovali dobře, ale tu pauzičku s převlekem jsme za moc šťastnou nebrali. Možná, že šlo jen o nějaké momentální a náhodné zaváhání v jinak ďábelsky rozjetém tempu. Myslím, že i po herečky samé.
Gagy…
A ještě, už úplně na závěr, pochválíme ještě. Gagy. Mikrovlnka na scéně, lednička jako ubytovací místnost, dopravní prostředky, fóry s hudební mi nástroji a dohrávky s loutkami, nabídly inscenační nápady, jež si zasloužily svou originalitou naši pozornost. Posouvali jsme se z roviny do groteskna bez vnucování smíchu z podkresu, jako to známe ze zábavných seriálů americké televize. Sami jsme moc dobře věděli, kdy a čemu se smát. A měli jsme proč! Jo, bylo to fajn. Držím palce a jen tak dál!
Richard Koníček
Rajkin Arkadij Isaakovič byl ruský herec a komik (1911 – 1987). V roce 1939 založil ´Leningradské státní divadlo miniatur´, kde uváděl inscenace komediálně satirického ladění. Uplatňoval v nich svůj mimický talent a využíval širokou škálu výrazových prostředků, od herecké improvizace až po tanec a akrobacii. Hostoval několikrát v Praze.
Titul: Tři veteráni
Autor: Jan Werich
Režie a dramatizace: Jiří Ondra
Výprava: Pavla Hovorková
Hudba: Zdeněk “Cvrček” Dočekal
Hrají: Marie Hodinářová, Stela Chmelová, Hana Mathauserová
Texty písní: Jan Werich a Jiří Ondra
Pro děti od 8 let
Premiéra: 29. ledna 2013
Repríza: 7. dubna 2013
Hodnocení: 90 %
Divadlo D21
Záhřebská 21, Praha 2
e-mail: info@divadlod21.cz
tel.: 222 512 922
mob.: 774 412 922
D21 hraje i pro školy: Kytice, Kapesní povídky, Jak se dělá divadlo, Staré pověsti české, Nora, Beat Generation, Poslední lidojedi, Fimfárum, FerdaMravenec- práce všeho druhu, Kubula a Kuba Kubikula, Pejsek a Kočička, Gulliverovy cesty a jiné…
V divadle D21 rozbíháme projekt, který nabízí diváctvu představení v neděli od 18:00. Výsledkem tohoto projektu by mělo být uspokojení „divadelní poptávky“. Je především zaměřen na představení pro starší děti, které už nechodí s rodiči na pohádky, ale zatím ještě nechodí nikam ani se střední školou. Rádi bychom tomuto „divadelnímu půstu“ zabránili a proto budeme nabízet nedělní představení šitá na míru tomuto typu publika.
Ing. Olga Koníčková
Foto: D21