´Svatý Václav´,
´Svatý Václav´,
aneb
historický velkofilm z roku 1929
V souvislosti s prezentací Slovanské epopeje v pražském Veletržním paláci pracovníci Národní galerie připravili na měsíce září - prosinec roku 2012 řadu doprovodných programů a akcí s vazbou k vystaveným obrazům, pod souborným označením „Obrazy minulosti.“
Dne 2. 10. 2012 byla přímo v prostorách, kde jsou vystaveny Muchovy obrazy, uskutečněna veřejná projekce významného filmu naší kinematografie z období její zlaté éry z první republiky.
Dějinné souvislosti vzniku kontroverzního filmu
Předešleme, že se jednalo o první, a na dlouho dobu žel i poslední, historický velkofilm vyrobený v československé kinematografii.
- Byl načasován na rok 1929, kdy se konaly celonárodní vzpomínkové slavnosti k tisícímu výročí smrti svatého Václava. Toto svatováclavské milénium pak vyvrcholilo v poslední zářijové dekádě dalšími významnými akcemi. Jednou z nich bylo například vyzvednutí korunovačních klenotů, jejich odborný průzkum a jejich následná výstava v hlavní lodi svatovítského chrámu.
- Slavnosti pokračovaly dopoledne 27. září 1929. Na Václavském náměstí za přítomnosti prezidenta republiky byl slavnostně přejmenován dosavadní jezdecký pluk č. 8 na „pluk knížete Václava Svatého“.
- Dne 28. září 1929, na svátek sv. Václava, byl pak slavnostně otevřen chrám sv. Víta, jehož dostavba byla krátce předtím úspěšně dovršena.
- Odpoledne téhož dne, po čtrnácté hodině vyrazil od Černínských kasáren na Hradčanech velkolepý krojovaný průvod ulicemi Nerudova, Mostecká a přes Karlův most až na Slovanský ostrov, kde se konalo tradiční svatováclavské posvícení.
- Následujícího dne, v pátek 29. září 1929 odpoledne, vyvrcholily oslavy milénia slavnostním převozem ostatků sv. Václava – lebky a zbroje – z Vyšehradu do chrámu sv. Víta na Hradčanech. Průvod Prahou trval přes čtyři hodiny. Večer bylo možné spatřit velkolepé, do té doby nikdy ještě neviděné, slavnostní osvětlení Prahy.
Okolnosti spojené s filmem ´Svatý Václav´
Z rozhodnutí prezidenta T. G. Masaryka a vlády byl k tomuto jubileu natočen historický velkofilm ´Svatý Václav´. Režíroval ho jeden z průkopníků našeho filmu – Jan Stanislav Kolár. Do té doby měl za sebou několik nadějných filmů. Knížete Václava představoval Zdeněk Štěpánek. Film stál čtyři a půl milionu korun (z toho částku jeden milion korun věnoval sám T. G. M.) a nelze mu dodnes upřít pečlivé zpracování historického tématu ani technickou vynalézavost. Film, po celou dobu natáčení ohlašovaný jako dosud největší a nejnákladnější český film (což byla pravda, protože běžný film té doby stál okolo 200 tisíc korun), byl ovšem dokončen a uveden do kin až s velikým zpožděním – na začátku dubna 1930, kdy už svatováclavské milénium dávno vyšumělo. Kina v té době už navíc plně ovládl zvukový film – a němý ´Svatý Václav´ se spoustou dlouhých titulků a pomalu plynoucím dějem tak měl jen malou šanci zaujmout širší publikum. Po premiéře, doprovázené původní hudbou Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, putoval sice tento film, ovšem už bez hudby, protože tehdy ještě nebyl součástí obrazu zvukový záznam, po venkovských biografech. Tam ho podle tehdejších zvyklostí provázeli zpravidla osamělí klavíristé a ti si hráli, co uznali za vhodné. Z této skutečnosti byl ve své době mimořádně roztrpčen jeden z autorů hudby, Jaroslav Křička.
Film ´Svatý Václav´ se tak tiše a nenávratně propadl do historie. Stejně jako jeho možná nadějný režisér, který už nikdy nedostal příležitost točit film. Jeho místo bylo od té doby ve filmovém archivu, kde se ještě v roce 1971 podílel na archivální rekonstrukci svého filmu.
K zajímavostem okolo filmu jistě patří i fakt, že jeho distribuce vyvolala velký mezinárodní konflikt s Vatikánem, který vyústil dokonce až demonstrativním odchodem vatikánského velvyslance z České republiky.
Dobová kritika hodnotila film jako přespříliš klerikalizovaný, což se dnes s odstupem času nijak nejeví. Označovala ho také jako ´komorní operu´, na čemž je vzhledem k stavbě kompozice scén kus pravdy. Spíše ale šlo u kritiků o tendenční útoky na film, který oživoval svatováclavský kult, namísto v té době stále více přijímaný kult husitský – zejména osobnosti Jana Žižky. Mimochodem i o něm měl vzniknout podobný opus, ale s hospodářskou krizí a sílícím ohrožením republiky, a s tím spojené nutnosti investovat do obranných systémů, se už na film o Žižkovi peníze nenašly, byť vznikl a existuje scénář. Žižkův čas nadešel až po II. světové válce, kdy Otakar Vávra natočil svoji slavnou husitskou trilogii. Po válce už mimochodem vůbec nebyla vůle po jakýchkoli obnovách svatováclavských tradic. Jednak jim samozřejmě nepřál politický režim a jednak, je zneužili za okupace okupanti, kteří prezentovali Václava jako panovníka ochotného spolupracovat s německou říší.
Fakta o filmu ´Svatý Václav´
Film měl premiéru 4. dubna 1930. Do titulní role, Svatého Václava, byl vybrán pozdější představitel většiny historických postav našich dějin (Hus, Žižka apod.) tehdy 33 letý Zdeněk Štěpánek. Mottem filmu byla jedna jediná, ale výstižná věta: „Kníže Václav se pro svůj křesťanstvím podmíněný smířlivý postoj k vládě dostane do rozporu se svým bratrem Boleslavem a je úkladně zavražděn.“
Film vznikl v ateliérech AB. Na svou dobu velkolepé exteriérové scény se natáčely v pražském Prokopském údolí, na Šumavě v Boubínském pralese, na Křivoklátsku v Brdech a v Unhošti. Stavba Václavova hradiště a Boleslavova hradu byla provedena na ploše Strahovského stadionu.
Výroba filmu byla svěřena společnostem Elektajournal (František Horký a Karel Pečený),
Milenium-Film Praha a Svatý Václav.
Rozsáhlý herecký tým tvořili kromě Zdeňka Štěpánka přední herci té doby, zejména však ještě éry němého filmu, která je pro současné diváky jen minimálně medializována, takže pro většinu diváků jde o relativně neznámé osoby. Poznáme snad jen ještě mladičké, později nepřehlédnutelné herce jako Jaroslava Marvana, Jaroslava Vojtu, Theodora Pištěka či giganty ze scény Zlaté kapličky, jako Václava Vydru staršího či Jiřího Steimara.
Osoby a obsazení filmu „Svatý Václav“
Jindřich Edl (stařešina Čechů), Theodor Pištěk (velekněz z pohanské doby Košvan), Bohumil Heš (kníže Svatopluk), Jan S. Kolár (český kníže Bořivoj), Josef Rovenský (barbar, zajatec na Velehradě), Gustav Svojsík (svatý Metoděj), Jan W. Speerger (Václavův bratr Boleslav),
Dagny Servaes (Václavova matka Drahomíra), Vera Baranovskaja (Václavova bába Ludmila), Josef Loskot (vladyka Skeř), Máňa Ženíšková (Radmila), Jiří Steimar (kníže Vratislav, Václavův otec), Anita Janová (Soběslava), Emil Focht ( správce hradu Podiven),
Jindřich Lhoták (kněz boleslavský), Josef Novák (vladyka Hněvsa), Jan Marek (Česta), Vladimír Majer (Tyr), Václav Vydra (Jindřich I., král německý), Karel Schleichert (vévoda Arnulf), Raymond Guérin-Catelain ( Gero, Jindřichův synovec), Otto Zahrádka (kníže Radslav Zlický), Vladimír Slavínský (vladyka Vojemír), Jaroslav Vojta (biskup z Řezna),
Alois Charvát (věštec), Jaro Hykman (pacholík z Tetína), Emil Dlesk (Gomon, vrah na Tetíně), Přemysl Pražský (Tuna, vrah na Tetíně), Eduard Šimáček (žebrák), Jaroslav Marvan (slovanský kníže), Věra Hlavatá (dívka z Ludmiliny družiny), Růžena Gottliebová (dívka z Ludmiliny družiny), Nája Reti (Přibyslava), Ludmila Dostálová (dívka z Ludmiliny družiny),
F. X. Mlejnek (člen Boleslavovy družiny), Fred Bulín (vladyka)
Námět filmu vytvořili:
Jan S. Kolár a Josef Munclinger
Scénář napsali:
Jan S. Kolár, Josef Munclinger a František Horký
Za kamerou stáli:
Karel Kopřiva, Jan Stallich, Otto Heller, Václav Vích a Jindřich Brichta
Výprava-architekti:
Bohumil Heš a Ludvík Hradský
Kostýmy vytvořil:
František Kysela
Výtvarníkem byl:
Josef Matěj Gottlieb
Obsah filmu ´Svatý Václav´
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se do něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
Názor diváka dnešní doby
Vlivy, které byly v dané době spojeny s filmem, stejně jako naděje do něj některými kruhy vkládané, mohou zůstat stranou. Fakt, že jde o němý film, není vzhledem k materiálu, jakým se film zabývá, vůbec kontraproduktivní. A jeho promítání uprostřed Slovanské epopeje dokonce působí zcela adekvátně. Bohužel, film nebude distribuován jinak než v rámci doprovodného programu. Dá se to pochopit. Zaujal by minoritní procento diváků. Nicméně, působí majestátně, pozvedá národní sebevědomí, které nám v dnešní době chybí, ale nesporně oslovuje už jen znalce, historiky, a filmové fanoušky. Škoda! Nebyl to špatný film. Jen se objevil v nesprávné době a v nesprávných souvislostech. Potvrzuje se tak, jako vždy, že když se něco moc a moc chce, zpravidla se to nepodaří. Protože je to pak toporné a vynucené. Rozhodně není ale čeho litovat a je spíše na škodu, že v rámci doprovodných akcí neprobíhá jeho předvádění častěji.
Film shlédl a zpracoval Richard Koníček
ing. Olga Koníčková
foto: internet
Doprovodný program k výstavě Alfons Mucha: Slovanská epopej
16. 10. 2012 (18.00 hodin) Václav, kníže Čechů
Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc.
Přednáška v kavárně
23. 10. 2012 (18.00 hodin) Mucha a zednářství
Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
Přednáška v kavárně
6. 11. 2012 (19.00 hodin) Ůdolí včel
Československo, 1967, 96 minut, režie: František Vláčil
Film se odehrává v drsných reáliích II. pol. 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řadu a touhou po svobodném životě. Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty…(oficiální text distributora)
Projekce v kinosále
13. 11. 2012 (18.00 hodin) Přemysl Otakar II. a jeho místo v dějinálch
PhDr. Dana Dvořáčková – Malá, Ph. D.
Přednáška v kavárně
27. 11. 2012 (18.00 hodin) Duchovní odkaz Muchovy epopeje očima slavisty
Prof. PhDr. Jiří Marvan, Ph.D.
Přednáška v kavárně
4. 12. 2012 (18.00 hodin) Kinematograf Mistra Theodorika
Mgr. Petr Kopal, Ph. D.
Přednáška v kavárně
11. 12. 2012 (18.00 hodin) Kulturní aspekty vlády Karla IV.
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt
Přednáška v kavárně