´Spřízněni múzou´ aneb večírek multiumělců Boba Hochmana a Karla Navrátila
Divadlo D21 – Praha
Teatrální galerie
7. 5. 2014
Boba Hochmana znám asi 10 let. Psal jsem o něm. Na rozdíl ode mne je to ale on, kdo ví, že jsem za ta léta o něm psal 3krát, a také on umí z těch mých článků citovat. Já už nevím nic. Jen to, že znám Boba, a že, jak se prokázalo, když jsem se s ním po čase potkal na jedné vernisáži, kde jsme byli oba zvanými hosty, zůstal nezměněn. Na rozdíl ode mne. Ale Bobova sloní paměť mě rozpoznala i přesto. A stejně jako vždy, fungoval jeho entusiasmus a výřečnost. Nedostal jsem se ke slovu. A jak je u Boba běžné, zavalil mě informacemi o svých dalších a dalších plánech, pro něž hoří jako vždy jasným plamenem. Mimo to, nás pozval i na další ze svých nespočetných vernisáží, která se konala týden po té. Pak přišlo ještě pár e-mailů, abychom na to jako nezapomněli, a pak už jsme se vítali s Bobem na místě činu…
Teatrální galerie divadla D21
Na www.www-kulturaok-eu.cz je už tradicí a zvykem psát o divadle D21. Téměř výhradně se však jedná o divadelní představení. Nikoli o vedlejší aktivitě tohoto divadelní týmu, o jejich tzv. Teatrální galerii, kde se měsíc co měsíc představuje nějaká nekonvenční a nekonfekční výtvarná osobnost.
Počátkem sezony jsme shodou okolností ale reflektovali vernisáž Kristýny Plíhalové, výtvarnice pohybující se na tenkém ledě komixu, s takovou bravurou a lehkostí, že jí evidentně propad nehrozí. No, a shodou výše uvedených okolností, v době, kdy se divadelní sezona v D21 chýlí zase ke konci, jsme se do Teatrální galerie vydali na vernisáž podruhé. Tentokrát kvůli Bobovi.
Dodejme, že Teatrální galerie se nachází ve foyer Divadla D21. Že tato galerie - v pojetí svých provozovatelů - musí nejen být, ale musí i ožívat, mluvit, tančit, vonět… A že zde vystavující umělci nesmějí být žádní stydlíni schovaní za paletu.
A to se daří.
Vystavující autoři jsou opravdu živoucí, často i činní divadelníci, a vůbec lidé opojení gestem, netradiční situací, vzrušujícím konfliktem a nějakým tím dramatem. Čili Bob Hochman i jeho ´parťák´ tu byli správně a v liteře přání pořadatelů.
Spřízněni múzou
Oba protagonisté večera jsou multiumělci, vyznačující se poetikou, humorem, satirou, a tak trochu i zdravou provokací, ale hlavně všemi možnými druhy umění. Takže jsme je během večera nejen že viděli, ale také slyšeli mluvit, zpívat i hrát na různé nástroje. A divadlo by to bylo bývalo bylo už samo o sobě. Jenže pouze u toho zdaleka nezůstalo.
Vernisáž výstavy Karla Navrátila a Boba Hochmana přinesla i vtipné a netradiční divadelní představení nazvané ´Láska v ajatýnu´ souboru Jensena Třásá. Na vysvětlenou - ajatin je takový ten pooperační skorojód, jímž vás balzamují po sešití v nemocnicích. V představení kromě 5 dalších hereček a herců – opět multifunkčně - účinkoval i Karel Navrátil.
Po představení se dokonce ještě konala dražba 3 děl významných výtvarníků (P. Nikl, A. Střížek, J. Samek), jejíž výtěžek byl určen ve prospěch o. s. Múzy dětem, pro které se oba umělci i celý soubor angažují. A nakonec nás čekalo i několik, nejen hudebních, překvapení! No, prostě, večer plný umění. Hostitelkou a moderátorkou byla pro ten večer mimořádně okouzlující a pohotová Marie Hodinářová. Jedna z kmenových stálic souboru D21, na němž pr
ý nejvíc obdivuje to, že vydrželo stále začínat. A jestliže Marie tvrdí, že kdyby nebyla herečkou, byla by tlumočnicí, tak já bych dodal - nebo moderátorkou. Zvládla s bravurou i úskalí poněkud napínavé dražby… 
Hlavně šlo ale o výtvarná díla…
Ano, večer pomine, sklenky se umyjí, ale práce obou tvůrců ve foyer divadla zůstanou a návštěvníci představení D21 si je mohou po zbytek sezony prohlížet. Tak se tedy zmiňme o dílech i tvůrcích.
Karel Navrátil
je fotografem. Intenzivně se tomu věnuje ale relativně krátce, teprve od roku 2006. Před tím si však prošel ´devatero´ tvůrčích řemesel, včetně novinařiny, a od všeho něco pak najdeme i na jeho fotografiích – či jak to on sám nazval to, co je vystaveno v D21 - fotoplachtách (soubory menších fotografií, uspořádaných formou jakési pravidelné mozaiky vždy do jedné monotématické – fotoplachty). Autor se na snímcích věnuje především portrétní fotografii, aktům, glamour, a fotí i různé akce a produktové fotografie. Kreativitě a fantazii prý ale meze rozhodně nikdy neklade.
Bohumír Bob Hochman
je pro změnu tvůrce, zaměřenýna kaligrafii, asambláže, body painting, experimentální malbu, ilustrace, šperky, plastiky a zkusil snad už všechny formy výtvarného i jiného umění. Koho to zajímá, tak se narodil se 12. 10. 1958 v Jičíně, absolvoval SUPŠ pro zpracování kovů a drahých kamenů v Turnově (1978) a od roku 1979 žije i tvoří v Praze. Uspořádal už bezpočet výstav vlastních i kolektivních (Praha, Berlín, Mnichov…), prezentoval se na módních přehlídkách a nejrůznějších performancích. Jeho práce mizí utěšeně do soukromých sbírek snad už po celém světě. Bob je ale i poeta. A zdatný, a jeho výstavy, stejně jako ta zatím poslední, v D21, jsou doprovázeny i svébytnou poezií. Často a rád se věnuje také body artu. A v neposlední řadě zcela spontánně i všelijakým experimentům a improvizacím v hudbě. V D21 to byla především rytmika, ale nebojí se ani osobitého zpěvu.
Básnické obrazy Boba Hochmana
Bob se rád pohybuje na hraně reality a ireálna. Jeho obrazy jsou vizemi do neznáma, kam se občas lidská mysl uchýlí a odkud občas zasahují naše vjemy neznámé síly a vize. Nikdy nevíte přesně, co vidíte, a nikdy netušíte přesně ´co tím chtěl malíř říci´. A to je dobře. Prostor pro vlastní já, vlastní fantazii a vlastní chápání je ten nejkrásnější prostor, jaký můžeme navštěvovat. Každý po svém a každý sám v sobě. A obrazy Boba Hochmana nám k tomu otevírají dveře dokořán.
Paže vesmíru (obraz a verše)
Smutek na věži
nahých princezen,
odnáší drak
nachové
naděje.
Údolí je
prostor něhy
a
lásky…
Na liniích
perlorodek
umírají
učedníci touhy
pozvolna
22. 1. 14, Bob
Múzy dětem
Občanské sdružení Múzy dětem, pro které se zdatně angažují i oba vystavující umělci, realizuje od jara 2003 za dětmi do dětských domovů2003 víkendové celodenní výjezdy, kterých se účastní umělci nejrůznějších zaměření. Formou hravých dílen zapojuje děti do různých uměleckých akcí, které odhalují a podporují jejich talent a vlohy. Zároveň zvyšuje u sociálně handicapovaných dětí sebevědomí a tak snižuje riziko jejich sociálního vyloučení a konfliktů se zákonem.V rámci Česka občanské sdružení Múzy dětem spolupracuje s více než 70 DD, DDŠ a DÚ z 14 krajů České republiky včetně Prahy.
Kdy a jak lze výstavu zhlédnout?
Výstavu lze spatřit ve foyer divadla D21, a to před a po představení, podle programu divadla.
Divadlo D21, o. s. Malé Vinohradské
120 Praha 2
Záhřebská 21
tel. +420 222 512 922, 774 512 922
info@divadlod21.cz
rezervace vstupenek: rezervace@divadlod21.cz
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: Ing. Olga Koníčková