´NO´ (Jak se dělá reklamní předvolební kampaň na pravdu a lásku?) aneb pravda a láska vítězí?!
´NO´ (Jak se dělá reklamní předvolební kampaň na pravdu a lásku?) aneb pravda a láska vítězí?!
Byli jsme pozváni na novinářskou projekci filmu se záhadným titulem ´NO´. Nakonec se z toho vyklubalo, že ´NO´ znamená volební heslo opozičních lídrů v předvolebním klání vůči ´ANO´ (´SI´) - stoupenců chilského prezidenta Augusta Pinocheta. Prostě ´NE´ Pinochetovu režimu, který už trval příliš dlouho, 15 let a mnozí odpůrci jeho režimu, který sice ekonomicky prosperoval, již nehodlali trpět Pinochetovu nadvládu, která mimo jiné perzekuovala a pronásledovala některé své občany.
V roce 1988 byl chilský generál Augusto Pinochet donucen mezinárodním tlakem svolat referendum, které by rozhodlo o jeho dalším setrvání v prezidentském křesle. . Jeho patnáct let trvající režim byl poznamenaný porušováním lidských práv, vraždami, vězněním, odchody do exilu a tak zvanými „desaparecidos“ – lidmi, kteří prostě zmizeli.
Občané měli volit „ANO“ nebo „NE“ (NO) Pinochetově vládě na dalších osm let.
Snímek nominovaný na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film je lehkým, místy až groteskním pohledem na 80. léta a především na to, že pravda je sice jenom jedna, ale abychom ji dokázali prodat, nesmíme jí lidem říkat úplně celou (podle distributora).
Chilské referendum 1988
My, opoziční lídři, kteří jsme proti diktátoru Pinochetovi a proti jeho policejnímu režimu, hned rozjíždíme v rámci svolaného referenda předvolební inicitativu ´NO´, abychom konečně zabránili znovuzvolení nenáviděného despotického generála Augusta Pinocheta. Přesvědčíme mladého pracovníka reklamní kanceláře Reného Saavedru, aby pro naši kampaň vymyslel troufalý plán, jak přesvědčit zejména voliče, a také ty nevypočitatelné voliče, kteří se rozhodnou nevolit, aby naopak volit šli a volili inicativu ´NO´. Počítáme mezi ně ženy starší 60 let a mladé voliče, kteří si myslí, že výsledek voleb je již předem znám a dán…
René Saavedra - je kdo?
Reného poznáme jako reklamního pracovníka, jako zcela apolitickou osobnost. Právě se vrátil do svého rodného Chile ze stáže v USA, kde se naučil pomocí reklamních triků dobře prodávat coca-colu. Můžeme říci, že René je tím, čím je – výsledkem politiky, kterou žili jeho rodiče: exil, stíhání, neustálý pocit, že je všude cizincem. Jediné, co mu zbylo, byl jeho nedospělý synek Simón, vnímavý chlapec, kterého zbožňujeme, protože mu nahrazujeme matku Veronicu, která od nás odešla za jiným…ale chůva Carmen nepostačí ke štěstí malého chlapce, který současně se svým otcem pozoruje chaotické předvolební dění ve svém okolí…
Reného žena, Veronica, která ho před časem opustila, je tedy radikální aktivistka, která se domnívá, že plebiscit je podvod a odmítá uznat diktátora a jeho falešné referendum tím, že by volila. Zatímco ona shazuje manželovo propojení s opozicí, René touží hlavně po tom, dát se s ní znovu dohromady a žít jako rodina – i kvůli jejich synovi Simónovi. Ale marně…žádnou love story zde nespatříme!
Oslovíme Reného?!
A tak, když je René osloven opozičními lídry, aby pomohl incitiativě ´NO´, aby vymyslel něco pro kampaň vcelku17 demokratických stran proti stárnoucímu despotickému generálovi. A René i další jsou však přesvědčeni, že výsledek voleb je už předem dán, …souběžně probíhá totiž štvavá volební kampaň ´ANO´, mohutně podporovaná samotným Pinochetem a stávajícím policejním režimem…který neváhá napadnout pokojnou demonstraci, pustit na ně vodní děla, poslat na ně tanky, střílet do lidí, zatýkat je, přestože právě probíhá demokratické referendum…a celý svět se na to dívá…
Otevřeme lidem oči – čím – no nabídneme jim radost!
S René přemýšlíme, jak lidem otevřít oči, kteří je mají raději zavřené a nechtějí nic vidět…co se děje v diktátorském režimu …i když 40 % obyvatelstva žije pod hranicí bídy…nechtějí slyšet o policejním teroru… protože někteří z nich práci mají a vede se jim dobře…
Dost zmizením! Radost už přichází! Jsme pro život a mír!
Přemýšlíme, jak zbavíme obyčejné lidi strachu…a s René připadneme na ideu ´radosti´, protože radost - to je, na co můžeme své voliče nalákat…lidé nechtějí už vidět pravdu, mučení, zatýkání… . A tak vyrobíme znělku, trička, placky a vlaječky s nápisy ´NO´, 15minutový volební spot, více nám totiž do státní televize nedají…vše toto opoziční dění pozorně sleduje Pinochet a jeho generálové…a lidem slibují, že se stane každý vlastníkem a ne proletářem..a podnikají kroky, jak nám zabránit…všemu, co děláme pro iniciativu ´NO´…a těm zase paradoxně radí Reného šéf Lucho Guzman, který se prý jen zabývá poradenstvím pro ´ANO´a vlastně tak pracuje proti Renému…
René a jeho úspěch - vliv moderního marketingu na politické kampaně
Ale přesto, přes všechna protivenství je účast na volbách enormní – stojíme fronty… a tak očekáváme výsledky voleb…po několika zmatcích máme jasno, že Pinochet byl poražen - k volbám přišlo 97% registrovaných voličů a 54,68 % z nich zvolilo ´NO´.
Ano! ´NO´ získalo 54,68 % hlasů oproti ´ANO´, jejichž 43,04 % nestačilo k udržení diktatury Pinocheta…
Chile myslí na svou budoucnost
V průběhu příběhu s apolitickým René neodvratně směřujeme k vykoupení skrze politiku, abychom změnili svoje bezprostřední okolí, takže si uvědomíme, že snad můžeme věci skutečně změnit…
Závěrem: co bylo z politického a propagačního hlediska nejlepším krokem kampaně ´NO´?
Jejím nejlepším krokem byla myšlenka využít na jedné straně neoliberálního systému vnuceného diktaturou, a na straně druhé demokratizaci tehdy se rodících masmédií. Dalo by se říci, že jsme se zmocnili pravice zleva i zprava. Nabízeli jsme optimismus a štěstí v zemi, která se vzpamatovává z bolestného šoku nedávných událostí.
„Film ´NO´ je poslední část trilogie, kterou Pablo Larrain započal v roce 2008 filmem Tony Manero, temnou komedií s náznaky politického chaosu, vyprávějící o psychopatovi, který zasvětí svůj život touze stát se nejlepším chilským imitátorem Johna Travolty v Horečce sobotní noci. V další části trilogie, Post mortem, sledujeme příběh pracovníka pitevny, do jehož soukromí se vnutí dějiny s až kafkovskou bizarností. „Post mortem vypráví o začátku diktatury, Tony Manero o jejím nejnásilnějším momentu a ´NO´ o jejím konci,“ vysvětluje režisér. „Co mě zajímá snad nejvíc, je revize a znovuvyvolání obrazů násilí, morální destrukce a ideologického pokřivení. Ne proto, abychom je pochopili, ale abychom na ně vrhli světlo.“
Použili jsme zastaralé typy kamer
Režisér se rozhodl natáčet zastaralými typy kamer, tj. kamerami, jaké jsme použily při pořizování téměř všech dobových materiálů použitých ve filmu. Díky tomu záběry splývají se záběry z 80. let a my jako diváci sledujeme unikátní dobové materiály a zároveň nevíme jistě, které to vlastně jsou. Použití starých záběrů není evidentní a výsledkem je jednotný celek kombinující čas, prostor a materiál natočený na analogové kamery Ikegami z roku 1983. Film má unikátní rozlišení a téměř čtvercový poměr stran 4:3, jde tak zároveň o reakci na současnou estetickou hegemonii HD.
Pinochet je jediným známým diktátorem současnosti, který se vzdal moci v důsledku demokratických voleb.
Z historie ´Chile pod Pinochetem´
- 1970 - socialista Salvador Allende je jako kandidát koalice Socialistické a Komunistické strany (FRAP) na 4. pokus zvolen hlavou státu
- srpen1973: prezident Allende jmenuje Augusta Pinocheta vrchním velitelem armády
- září 1973: A. Pinochet organizuje násilný převrat, bombarduje prezidentský palác
- Allende je mezi prvními z 1213 lidí, kteří zemřeli nebo zmizeli během roku 1973
- Pinochet rozpouští Kongres, ruší Ústavu, staví mimo zákon opozici a kontroluje média
- Tisíce lidí je přinuceno emigrovat
- Pinochetovi pomáhají čtyři stovky agentů CIA
- Režim se pouští do radikálního programu privatizování, úzce při tom spolupracuje s ekonomy z Univerzity v Chicagu
- 1976 - Orlando Letelier, bývalý chilský ministr zahraničí, vnitra a obrany a jeden z vedoucích představitelů Socialistické strany v exilu, je zabit bombou v autě v centru Washingtonu
- 1978- Pinochet vyhlašuje amnestii, aby zahladil porušování lidských práv při převratu
- 1980- Pinochet vyhlašuje novou, diktátorskou Ústavu, která ratifikuje kontroverzní plebiscit
- 1986- Pinochet je terčem atentátu vedeného levicovou stranou Lidová fronta Manuela Rodrigueze (FPMR)
- 1987 - Pinochet legalizuje některé politické strany. Lídři hlavní opoziční Demokratické aliance tuto iniciativu odmítají, protože „nemá jiný důvod než pokračovat v diktatuře“. Papež Pavel II. navštíví Chile a veřejně pranýřuje politické mučení
- 1988- Pinochet prohrává v referendu o své vládě se 44 procenty hlasů.
- 1989- právník Patricio Aylwin (70 let, křesťanský demokrat), se díky drtivému vítězství 55% hlasů stává novým chilským prezidentem. Přísahu skládá v roce 1990
- Pinochet zůstává ve funkci velitele armády (až do roku1998, pak až do roku 2002 senátorem)
- 1991 - chilská národní Komise pro pravdu a smíření zveřejňuje dlouhé svědectví o Pinochetově diktatuře, oficiálně čítající 2279 mrtvých (později opraveno na 3172) v „politickém násilí“
Ze života představitele hlavní role, kterou hrál Gael Garcia Bernal
Narodil se 30. 11. 1978 v Mexiku. Vystudoval jako první Mexičan prestižní londýnskou školu Central School od Speech and Drama. Už jako teenager si zahrál v krátkometrážním filmu Diega Luny ´De tripas, corazon´, který získal nominaci na Oscara. Jeho celovečerním debutem byl film ´Amores perros´ (2000) režiséra Alejandra G. Iñárrity, který zaznamenal celosvětový úspěch a získal řadu cen na filmových festivalech. Následovala řada úspěšných a pozoruhodných filmů, např. ´Žádné boží zprávy´ (2001, r. A. D. Yanes), kde se objevil po boku Penélope Cruz, road movie ´Mexická jízda´ (2001, režie Alfonso Cuarón), ´Špatná výchova´ (2004, r. Pedro Almodóvar) nebo ´Motocyklové deníky (2004, r. Walter Salles), kde si zahrál revolucionáře Che Guevaru. V roce 2006 ho režisér Michel Gondry obsadil vedle Charlotte Gainsbourg do půvabné hříčky ´Nauka o snech´, o rok později následovala další úspěšná spolupráce s Alejandrem Iñárritou v podobě povídkového propletence Babel. V roce 2009 se objevil ve filmu Jima Jarmusche ´Hranice ovládání´, pozornost vzbudil ve stejném roce také film ´Mamut´ švédského režiséra Lukase Moodyssona. Žánr romantické komedie si Bernal vyzkoušel ve filmu ´Malý kousek nebe´ (2011, r. Nicole Kassell), ve kterém byla jeho partnerkou Kate Hudson.
Scenárista Pedro Peirano
V roce 1988, kdy triumfovala kampaň NO, natočil spolu s Alvarem Diazem kontroverzní dokument „Nunca dinas nunca jamás“ (Nikdy neříkej nikdy (víc)), ve kterém účinkoval diktátorův syn Augusto Pinochet, Jr..
Antonia Scármenta
Film NO je natočen podle neuvedené divadelní hry Referendum (Plebiscito) chilského novelisty Antonia Scármenta, který jako jeden z mnoha odešel do exilu, když Pinochet sesadil prezidenta Allenda. Usadil se v Západním Berlíně. Scármenta se vrátil do své rodné země v roce 1989. V letech 2000 až 2003 byl jmenován chilským velvyslancem v Německu.
Film byl úspěšně uveden po celém světě a v ČR se v předpremiéře představil na Febiofestu
2013.
https://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=s1lmlTU8abY
Originální název: NO
Země: Francie, USA, Chile
Rok výroby: 2012
Režie: Pablo Larrain (jeho čtvrtý film)
Scénář: Pedro Peirano, Antonio Skarmeta
Hrají: Gael García Bernal, Alfredo Castro, Louis Gnecco, Antonia Zegers/
Kamera: Sergio Armstrong
Střih: Andrea Chignoli
Hudba: Carlos Cabezas
Stopáž: 118 min
Jazyk: španělsky s českými titulky
Přístupnost: přístupný
Nosiče: DCP, Blu-ray, DVD
Žánr: politický thriller
Hodnocení: 80 %
Premiéra: 23. května . 2013
Distribuce: Film Distribution Artcam
Ing. Olga Koníčková
Foto: Film Distribution Artcam