´Než film promluvil´ aneb Němý film 1896 - 1930/autorka Kateřina Boušová
´Než film promluvil´ aneb Němý film 1896 – 1930
/ autorka
Kateřina Boušová
Chceme-li si udělat vzrušující výlet do počátků české kinematografie, do doby němého filmu v letech 1896 – 1930, pak neváhejme a s sáhněme po výpravné publikaci a knize Kateřiny Boušové s názvem ´Než film promluvil´.
„V dnešní době, doslova přehlcené zvukovými a obrazovými záznamy, všeho druhu, kdy každý je schopen stát se filmařem jen díky svému mobilnímu telefonu, je těžké si představit nadšení a úžas, který způsobilo první veřejné promítání pohyblivých obrázků- vznik kinematografie jako takové. Film od okamžiku svého zrodu fascinuje a pro řadu lidí dnes i v minulosti se stal životní vášní. Zejména v prvních letech existence kinematografie šlo spíše o nadšence než profesionály, kteří svou snahou a více či méně úspěšnými pokusy posunovali hranice možného o další políčka filmového pásu….čeští tvůrci zkoušeli využití nových filmových materiálů, tehdy ještě bez možnosti záznamu zvuku…“. Rudolf Slivka
Začali s tím Francouzi v hotelu U Černého koně 18. 10. 1896
Později následoval s levnějším vstupným Kinematograf pánů Augusta a Louise Lumiéra z Lyonu, který mohli Pražané zhlédnout v hotelu U Saského dvora v Hybernské ulici… kteří se považovali za jediné vynálezce pravého a skutečného Kinematografu ve světě… Pověstným zážitkem pro diváky byl snímek ´Příjezd vlaku na nádraží´, kdy někteří lidé se snažili před vlakem uprchnout ze sálu….jenže později byly další Kinematografy tehdy jen součástí varietního programu…přičemž jsme je považovali jen jako na pouťovou atrakci…
…nikdo jsme Kinematografy nespojovali s uměním
Český architekt Jan Kříženecký se zasloužil o rozvoj Českého kinematografu. Veselé je pro nás čtení o zajištění bezpečnosti při provozu, jako diváci jsme byli úředně ujišťováni, že každé i sebemenší nebezpečí jest úplně vyloučeno…i když k neštěstí došlo 4. 5. 1897 v Paříži, kdy se vzňal filmový materiál v dřevěné budově, kde se promítalo pro 1200 lidí. Zahynulo kolem 150 lidí, včetně princezny Žofie, sestry rakouské císařovny SIssi, proto bezpečnostní předpisy na území Rakouska-Uherska patřily k nejpřísnějším….
Osmička na konci letopočtu přináší v českých zemích často něco nového
… a tak v roce 1908 vzniká biograf Illusion…následně filmová společnost Illusion…natáčíme v roce 1910 první český delší film ´Sen starého mládence ´ od Jana Kříženeckého a Antonína Pecha ( do té doby to byly hlavně dokumenty) , jehož premiéra se konala v roce 1913, přesto obliba dokumentů trvá dál.
Co jsme nevěděli?
• Reportáž z VI. Všesokolského sletu jsme prodali do 26 zemí
• František Tichý zakládá první časopis věnovaný kinematografii - ´Český kinematograf´´
• Nafilmovali jsme i divadelní představení Smetanovy opery ´Prodaná nevěsta´ na přírodním jevišti v Šárce – 16. 5. 1913
• Víme,že divadla se obávala konkurence filmu ´Noční děs´, dokonce snížily hercům gáže napolovic…?!
• 1907 – staví otec Václava M. Havla - palác Lucerna – 1912 vznik Lucernafilmu
A mohli bychom pokračovat dále. V historii filmu se v našich zemích událo opravdu hodně. A v příloze si můžeme na konci knihy přečíst kapitolu ´K historii prvních biografů´, kde podrobněji věnujeme městům jako jsou Brno, Liberec, Jihlava . ..
Barrandovské ateliéry éru němého filmu ukončily
Autorka se zaměřila především na historii němé éry československého filmu a na portréty největších osobností naší filmové tvorby období od přelomu století až do r. 1931. Slavná éra němého filmu totiž vznikem barrandovských ateliérů, skončila neodvratně.
Herecké hvězdy Anny Ondráková, 
Suzanne Marville, Jan S. Kolár, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Josef Šváb-Malostranský, Antonie Nedošinská, režisérské osobnosti jako Karel Lamač, Mac Frič, Gustav Machatý ad. se nesmazatelně zapsaly do naší filmové historie.
Zajímáme se o to, jaké byly jejich životní a profesní osudy a jak na ně vzpomínali jejich kolegové z branže? O cestě od prvního kinematografu k první filmové společnosti, o tom, jak vypadal celý filmový provoz, o osudech prvních biografů a mnoho dalších informací tato kniha přináší bohatě.
Podle názvu kapitol, na které jsme knihu rozdělili, můžeme rychle zjistit, o čem se tam můžeme dočíst:
Kapitoly:
1. Od prvního kinematografu k první české filmové společnosti
2. První světová válka a vznik Lucernafilmu
3. Jak se u nás natáčelo
4. Nová, doba, nové společnosti, nová témata
5. Silná čtyřka v českém filmu
Anny Ondráková, Karel Lamač, Otto Heller, Theodor PIštěk, Mac Frič
6. Napsali o nich
7. Řekli o sobě
8. Zajímavosti z filmového světa
9. Na place bývala legrace
10. Jak to viděl Otakar Štorch Marien
11. Vážená redakce, píši Vám…
Kniha je opatřená desítkami fotografií, citacemi z dobového tisku a rozhovory. Publikaci věnovanou 34 letům němého filmu jsme neurčili jen jeho fanouškům, ale i zájemcům o životní příběhy prvních filmových tvůrců nejen v končící době zlatého věku klidu a všeobecného rozkvětu techniky i umění na přelomu století, ale i v době čtyřleté 1. sv. války a v době rozpadu Rakouska- Uherska. V knize se setkáme i kritikem Otakarem Štorchem Marienem. Na dobových fotografiích představujeme naši první filmovou mileneckou dvojici, Bertu Friedrichovou a Ferryho Seidla. V knize objevíme spoustu nových informací a při jejím čtení nepostrádáme napětí nezbytné pro dobrý film…
Autorka Kateřina Boušová se dlouhodobě věnuje divadelní kritice, dějinám filmu a psaní pohádek a dramatizací
Titul: Než film promluvil (Němý film 1896 – 1930)
Autor: Kateřina Boušová
Počet stran: 360
Vazba: pevná s přebalem lesklá
Rok vydání: 2012
Žánr: naučná literatura
Nakladatelství: XYZ, s.r.o.
www.xyz-knihy.cz
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: Albatros media
Pro fajnšmekry:
Anny Ondráková
Česká filmová herečka. Ve 20 letech patřila mezi často obsazované herečky němého filmu. Stále častěji se objevovala v německém i anglickém filmu, do svých dvou filmů ji obsadil sám Alfred Hitchcock ve filmech...´ A neuveď nás v pokušení ´ (1927) a ´Její zpověď (1929). Později se provdala za německého boxera Maxe Schmelinga a působila výhradně v německém filmu.
Datum narození: 15.05.1902
Datum úmrtí: 28.02.1987
Místo narození: Tarnow