´Na počátku bylo Slovo´...výstava ruských ikon aneb ikona = obraz + nápis
Strahovský klášter - Praha
13. 3. - 4. 5. 2014
Byli jsme pozváni na vernisáž výstavy dvou stovek ruských ikon, knih a dalších artefaktů, jež byly zapůjčeny ze sbírek Muzea ruské ikony v Moskvě. Již v v roce 2013 jsme tuto unikátní výstavu mohli zhlédnout v Bratislavě u příležitosti 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Letos ji můžeme zhlédnout ve Strahovském klášteře, klášteře to katolickém.
Nepředstavitelné množství návštěvníků zaplnilo kompletně oba sály, jak filosofický, tak teologický. Přesto se 
na nás všechny dostal 28 stránkový katalog s reprodukcemi ikon. A při odchodu jsme si mohli vzít sebou katalog v ruském jazyce o 227 stránkách. Prohlédli jsme si mimo jiné i exponáty, které pocházejí již z konce 11. století i ty z konce 19. století.
´Na počátku bylo Slovo´...
Vznešená a hluboce symbolická slova počátku evangelia podle svatého Jana byla ne náhodou použita pro
název výstavy, kterou právě teď můžeme zhlédnout a která byla zahájena v těchto dnech, abychom si připomněli 1145. výročí úmrtí svatého Cyrila v Římě roku 869. Mnohoznačný význam slov svatého apoštola Jana, která mu vnukl sám Bůh, poprvé do staroslověnského jazyka přeložili jeho tvůrci a překladatelé Písma svatého, apoštolům rovni Konstantin, zvaný Filosof (Cyril) a jeho bratr Metoděj, moravský arcibiskup. Právě oni použili pro řecký filosofický a teologický pojem Logos jeho slovanskou verzi Slovo. Celá západní Církev si oba bratry připomíná 14. února, tj. v den úmrtí sv. Cyrila.
Výstava je výjimečná! Čím?
Nejenže poprvé zařazujeme připomínku věrozvěstů do uměleckého kontextu tvorby ikon, ale zdůrazňujeme zároveň i jejich přínos pro písemnictví ve slovanské kultuře. …protože opravdové dějiny kultury začínají teprve zavedením písma. Teprve potom se vytváří duchovní kultura národa a náhled na svět, rozvíjet literatura a umění, a to tím spíše, že ve středověku všechny tyto složky utvářely ideovou jednotu a celek.
„ To, co slovo vypravěče nabízí sluchu, to mlčenlivé malířství ukazuje prostřednictvím zobrazení.“ (sv. Bazil Veliký)
Vzhledem k tomu, že ikonopisectví patřilo do oblasti teologie a ne do umělecké tvorby, promýšlet jeho obsah bylo úkolem teologů. To předurčilo textologickou identitu ikony a Božího Slova. Prioritní úkol slova, jehož obrazem se stává na něm závislé umělecké dílo, obohacoval staré ikony o dvě mimořádně důležité vlastnosti: obsah musel být lehce rozpoznatelný, čitelný, právě jako text Písma svatého, a zároveň měl zachovávat hloubku a obsažnost jeho myšlenek (z katalogu) Anatolij Turilov, Irina Šalina, Anna Ivanniková, Arina Kirienko).
Muzeum ruské ikony
v Moskvě
Toto muzeum bylo založeno v roce 2006 z iniciativy jednoho podnikatele a mecenáše jako ruská sbírka byzantského a starého ruského umění. Je to největší soukromá sbírka, ve které se nachází 4500 exponátů. Obsahuje předměty v rozmezí šesti až šestnácti století. Nachází se zde také sbírka etiopské křesťanské kultury čítající 2400 kusů.
Některé prostory muzea tvoří interaktivní expozice – zrekonstruovaná ikonoskopická díla či starověrecká kaple s obnoveným interiérem.
V muzeu se konají denně bezplatné prohlídky, které obeznamují návštěvníky s vystavovanými díly, pracují zde vědečtí pracovníci, konají se přednášky,koncerty a různé kulturní prezentace.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově
- patří mezi nejstarší doposud existující kláštery
- od založení v roce 1143 nebyla kontinuita její existence prakticky přerušena
- vzdorovala požárům, válkám, i zvůli komunistického režimu
- přestože několikrát nemohli její členové žít ve svém klášteře, shromažďovali se jinde, všude, kde to bylo možné a v nich přetrvala kanonie vždy do návratu členů zpět do klášterních zdí
- premonstráti jako řád řeholních kanovníků, který založil v roce 1120 sv. Norbert, jsou nedílnou součástí římsko-katolické církve nejen jako organizačně právní a svébytná jednotka, ale především jako její nedílná součást ve smyslu duchovním.
- již od svého založení, které bylo vždy vnímáno jako snaha o reformu kanovnického a kněžského života, se premonstráti snažili žít svůj život v duchu tzv. premonstrátského patera. Jde o intenzivní život liturgický, kající, eucharistický, mariánský a apoštolský.
- ani Strahovský klášter a jeho členové nechtějí být jinými.
- slavná liturgie konaná každý den v basilice Nanebevzetí Panny Marie a hluboké prožívání života eucharistického a mariánského tvoří předpoklad k životu apoštolskému, tj. ke hlásání Kristova evangelia.
- Strahovští premonstráti působí v tomto duchu na farách klášteru svěřených, ale i na farách v různých diecézích v Čechách, na Moravě a Slovensku, v Rakousku a Německu.
- zdrojem a centrem jejich života je konvent na Strahově, kde probíhá výchova a výuka noviců a kleriků, kde Strahovský klášter sídlí opat a představitelé celé kanonie
Výstava se koná pod záštitou arcibiskupa pražského a primase českého Dominika kardinála Duky a Dr. Lubomíra Zaorálka, ministra zahraničních věcí České republiky
Strahovský klášter - Strahovská obrazárna a historické sály
Praha 1 - Hradčany
Strahovské nádvoří 1/132
fax: 233 107 752
e-mail: art.strahov@volny.cz
Katalog: texty Anatolij Turilov, Irina Šalina, Anna Ivanniková, Arina Kirienko.
Příprava fotografií pro tisk: Georgij Ivanov
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka