´Kultura kubánského tabáku´ aneb proč si také nepředčítáme například v nudných čekárnách?!
Instituto Cervantes - Praha
11. - 18. 3. 2014
Byli jsme pozváni na vernisáž výstavy o doutnících (hned jsme si vzpomněli na našeho jednoho kdysi z milovníků doutníků Josefa Laufera), která byla zahájena v Institutu Cervantes ve spolupráci s Kubánským velvyslanectvím v Praze. Okolo nás pobíhal kouzelník ve stříbrném oblečku a začalo se připravovat u baru ďábelské mojito, které není mátovou limonádou……
Kuba bez doutníků a mojita?! Nemožné!
Známe jistě snímky kubánských žen, které i při své práci neustále v ústech žmoulají doutníky. Brr!! Tato představa nás z www.www-kulturaok-eu.cz velmi děsí, zvláště při vzpomínce na rok 1968, kdy se ještě v londýnských kinech se smělo kouřit, a tak doutník vedle nás s rozkoší dýmajícího pána nás z kina doslova vyhnal…
No, tak jdeme zpět. Na výstavě se, sice jen ve zkratce, seznámíme s ruční výrobou havanských doutníků a jejich vlivem na kubánskou kulturu, a to především s důrazem na postavy baliče doutníků a předčítače novin a literatury v továrně na tabák, které jsou vtisknuty do duše každého obyvatele Havany.
Jak vznikl předčítač v tabákových závodech?
První tabáková dílna, kde se v roce 1865 zavedl předčítač během pracovní směny, byla El Figaro v Havaně. Předčítač , zpravidla muž, míval své místo v čele haly a jeho úkolem bylo kroutičům doutníků předčítat hlasitě z denního tisku, románů, časopisů a knih. Práce předčítače si dělníci velmi cenili a byla považována za jakousi společenskou a kulturní výsadu.
Na výstavě si můžeme prohlédnout vystavené pod vitrinou knihy, fotografie z tabákových plantáží a továren na tabák, doutníky včetně ukázky jejich skladování, etikety kubánských doutníků známých značek…
Vysoká kvalita tabáku na Kubě je záhadou, ale předkládá se, že tajemství tkví v klimatu a půdě bohaté na dusičnany, vyskytující se na 5 výsostně tabákových zónách:
Vuelta Abajo
Semivuelta
Partidos
Remedios
Oriente
Z historie kubánských doutníků
- Tabák je rostlina pocházející z Jižní Ameriky, na Kubu se zřejmě dostala 2 až 3 tisíce let před naším letopočtem.
- Kubánští domorodci (většinou indiáni kmene Taíno) byli věrnými konzumenty tabáku; byl pro ně jistým druhem léčiva a neodmyslitelně patřil k různým společenským událostem, politickým i náboženským, pročež se stal hlavní pěstovanou plodinou na kubánském ostrově.
- S příchodem Španělů na Kubu se pěstování tabáku rozšířilo po světě a okamžitě po něm vznikla velká poptávka.
Instituto Cervantes de Praga
120 00 Praha 2
Na Rybníčku 536/6
Máme otevřeno:
pondělí - pátek10.00 - 18.00 hodin
sobota: 10.00 - 14.00 hodin
Vstup: volný
Tel.: +420 221 595 212
e-mail: adx1pra@cervantes.es
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva – p. Skládalová)
Foto: autorka