´Kresba – společná výstava současných bulharských výtvarníků´ aneb kresba je počátek obrazu
Bulharský kulturní institut - Praha
15. 5. – 6. 6. 2014
Na vernisáži nové (i prodejní) výstavy, kterou připravil Bulharský kulturní institut v Praze společně s Ministerstvem kultury Bulharské republiky - galerie Sredec (komisařka a galeristka Mariana Karakostova) a sofijskou galerií Finesse (komisařka a galeristka Mariela Tabakova), jsme mohli se pokochat cca 35 kresbami, jež jsou dílem 17 současných bulharských mistrů výtvarného umění. Většina z nich speciálně pro tuto výstavu vytvořila kresby nové. Kolekce zahrnuje kresby, které jsou provedené různým stylem.
Proč kresba?
Na vernisáži jsme si všichni mohli uvědomit, že kresba znamená počátek obrazu (už jako malé děti čmáráme zcela emotivně, intuitivně a impulsivně, po všem, na co se dá, např. na papír, do knih, na zdi či na ubrus).
A víme, že něco kresebně zachytit na papír tak, aby pak obrázek žil, není jednoduché, je to vždy důsledkem talentu autora, zejména jeho pozorovací schopnosti a paměti. Známe lidi, kteří nedokážou namalovat ani čáru, jak sami říkají, i když se to zdá být neuvěřitelné, ale je to tak, a tak například na www.www-kulturaok-eu.cz umíme trošku kreslit, ale neumíme zahrát zase ani notu…žádný učený z nebe nespadl, ale talent a píle v žádném kumštu chybět nemůže…
„Kresbou je stvořen obraz,“ řekl Vasil Stoilov
Kresbou tedy zachycujeme prvotní nápad, načrtneme si jej, a vůbec nevadí, že někdy spíše uvažujeme, že budeme obraz malovat než kreslit.
Kresba představuje jednu z nejvýznamnějších etap ve vývoji výtvarně-tvůrčího procesu a zároveň je jednou z prvních a nejdůležitějších indicií o talentu a možnostech autora. Zejména proto se dostává touto výstavou do popředí.
Na výstavu byli vybráni tito výtvarníci, aby nám své kresby prezentovali:
- akademický malíř Svetlin Rusev (velkoformátové malby, oltáře a nástěnné malby)
- prof. Stanislav Pamukov (malba, kresba, prostorové instalace)
- prof. Gredi Chaím Assa (akvarel, tuš, olejové barvy)
- prof. Nikolaj Majstorov (olejomalba, figurální kompozice, portrét, litografie, lept)
- Zachari Kamenov (vytvořil kolekci japonských masek)
- prof. Ljubomir Karaleev (profesor na katedře Kresby)
- Ivan Ninov (gravírování, lept, suchá jehla a litografie)
- Andrej Janev, doc. (studoval nástěnnou malbu a umělecký email)
- Dimo Kolibarov (grafik – lept, suchá jehla, litografie)
- Atanas Atanasov (tempera, akvarel, pastel)
- Petrinel Gočev (pracuje v oblasti scénografie)
- Stoimen Stoilov (po požáru ateliéru ve Varně žije ve Vídni, zakladatel Mezinárodního bienále grafiky)
- Nadežda Kuteva (zkoumá dědictví bulharského folkloru)
- Javora Petrova (ilustrace, knižní vazby, styl –neoexpresionismus)
- Dolores Dilova (l. cenu za kresbu získala v 7 letech na Soutěži dětské kresby v Itálii)
- prof. Desislava Minčeva
- Emanuela Kovač (na Mezinárodní m bienále grafiky v Bělorusku získala cenu za perfektně zvládnutou techniku)
Bulharský kulturní institut
110 00 Praha 1
Klimentská 6
Máme otevřeno: pondělí – pátek 10.00 – 17.00 hodin
Hodnocení: 85 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka
Co jsme si o kresbě přečetli na wikipedii
Kresba je výtvarné umění, které je vytvářeno množstvím kresebných pomůcek na dvourozměrné médium.
Běžně se používají tužky, pastelky, voskové tužky, pastely, voskové pastely, křídy, rudky,
uhly, olůvka, pera a tuš. Umělec, který kreslí, může být označen jako kreslíř nebo kreslič (návrhář).
Malé množství materiálů uvolňující se na dvourozměrný materiál
za sebou zanechává viditelnou stopu - proces je podobný malování.
Nejčastěji se na kresbu používá papír, bývají také používány karton, kůže, plast, plátno, desky a mnohé další.
Prozatímně mohou být také využívány tabule.
Kresba je také populární jako prostředek k veřejnému vyjadřování přes graffiti.
Častými, ale ne rozlišujícími znaky kresby jsou použití jedné barvy, obraz vytvořený pomocí čar a pouze částečné pokrytí podkladu.
V minulosti byla hojně užívána tzv. lavírovaná kresba,
kdy je kresba rozmývána pomocí mokrého štětce, někdy i namočeného do řídké tekuté barvy.
Kresba bývá zpravidla používána při vytváření pomocných studií,
kdy si malíř, sochař či architekt zkouší a ujasňuje kompozici a další aspekty připravovaného uměleckého díla,
reliéfu, sochy, malby, architektonické realizace atp.
Kresba byla umělci hojně užívána také k zaznamenání děl cizích umělců
jako podklad ke své vlastní umělecké tvorbě.
Od renesančního období se kresba stala vyhledávaným artiklem sběratelů.
Postupně začala být kresba chápána i jako samostatné umělecké dílo, přesto je dodnes výtvarníky užívána hlavně k přípravným studiím.