´Královský víkend´(Hyde Park on Hudson)
´Královský víkend´
aneb
proč milujeme prezidenta očima milenky?
V příhodný den, na sv. Valentýna, jsme byli pozváni na novinářskou projekci nového anglického filmu ´Královský víkend´ s podtitulem (Prezident, první dáma, král, královna a… milenka- každý občas potřebuje rozptýlení od každodenních starostí. I prezident!) A proč ne?! Je přece prezident!
Režisér Roger Michell (Notting Hill) natočil příjemnou komedii o jedné významné historické události prosycené nezaměnitelným britským humorem. Bill Murray byl za roli F.D. Roosevelta nominován na Zlatý Glóbus za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Daisy ztvárnila Laura Linney, třikrát nominovaná na Oscara, kterou u nás známe především z úspěšné komedie ´Láska nebeská´.
Když s Roosveltem poznáváme Daisy
Ve staromódní pracovně se nejdříve seznámíme se starším, velmi sympatickým mužem, americkým prezidentem Franklinem D. Roosveltem (F.D.R.), k němuž přichází Daisy. Prosté a plaché děvče, které žije u své staré matky, stará se o ni a má dělat F. D. R. společnost v jeho pohnutém životě. Prsty v tom však má samozřejmě prezidentova matka, v jejímž domě (Hyde Park) v New Yorku prezident žije od svého narození. Manželka Eleanor Roosveltová se svému manželovi odcizila z důvodů, o nichž se dozvíme později. Oba, Franklin D. R. i Daisy si navzájem velmi rychle nad prezidentovou sbírkou známek porozumějí. A Daisy reaguje velmi citlivě, chápe prezidentovo ´hobby´, neposmívá se mu, naopak mu upřímně prozrazuje, že by někdy ráda viděla i ty Niagarské vodopády, jedny z největších na světě, které si prohlížejí oba na známkách. A my se s Franklinem D. R. jen usmíváme. A máme ruku v rukávě!
Nikomu nevadíme?!
S Daisy tak poznáváme zajímavé rysy povahy Franklina D. R., jeho zálibu v rychlé jízdě autem, jeho smysl pro humor i pro lid, jeho zájem o státní záležitosti, kdy zemi trápí krize a narůstá nezaměstnanost. A z Evropy se blíží přízrak II. sv. války. Americký národ prezidenta miluje, zejména jeho rozhlasové projevy, kde slibuje, že vláda bude muset nezaměstnané nějak zaměstnat. A Daisy si užívá přátelství s F. D. R., poznáváme s ní jeho ´ráj´ - krajinu, cesty, které již nikdy ona sama nenajde, protože F. D. R. si víc nepřeje, než mít konečně klid. Ale to mu nesplníme. Je totiž ´prezident´ USA!‘
Když přátelství změníme v lásku
Za velmi dojímavý moment filmu považuji scénu, kdy oba ( F. D. R. a Daisy) autem projíždějí fialově kvetoucím (jetel polní) polem, kdy F.D.R. konečně vyjádří své sympatie své přítelkyni Daisy. A jak to provedeme? No, F. D. R. se dotkne jakoby mimovolně její ruky, a přitom si dál blahovolně kouří cigaretu. Strnulá Daisy pochopí, že od té chvíle jsou si velmi blízcí přátelé. A my - osazenstvo, příbuzní a služebnictvo v prezidentově domě - to kvitujeme s uspokojením. Milujeme ho totiž všichni. A dokonce ho občas na rukou nosíme. Prezident totiž onemocněl v mládí obrnou, a tak má obě nohy nanic. Musí strávit svůj život až do smrti na invalidním vozítku. A snáší to s humorem sobě vlastním, až neuvěřitelným způsobem.
Král Jiří a královna Alžběta na cestě do Ameriky
Ponecháme ty dva milence sobě zatím napospas, vystačí si. Píšeme totiž rok 1939. K F. D. Roosveltovi pozveme na státní návštěvu do jeho soukromé residence (Hyde Park) mladého anglického krále Jiřího a anglickou královnu Alžbětu. Přijeli jsme totiž do Ameriky s neobvyklou prosbou. Chceme amerického prezidenta F. D. R. požádat o pomoc, vypukne-li válka v Evropě, neboť se i my, anglický královský pár, bojíme války, obáváme budoucího masakru…je nám líto zmrzačených dětí, jako jsme to slyšeli o Španělsku… Víkendové setkání považujeme za velmi významné, protože se jedná o historicky vůbec první návštěvu anglického královského páru v USA. Poprvé tak si můžeme porovnat upjaté chování Angličanů s uvolněnou americkou morálkou na té nejvyšší společenské úrovni.
Té noci noci za úplňku nespíme nikdo!
Prezident F. D. R., aby se více sblížil s králem Jiřím, si ho na noc i přes odpor královny Alžběty pozve do své pracovny. A my, oba muži, i když jsme věkem rozdílní, si při koktejlu a cigaretách porozumíme. Otevřeme si totiž svá srdce, prozradíme si navzájem své bolístky a problémy (nejen s ženami), hezky si to od srdce řekneme a probereme si pikantnosti ze svého života a zapijeme to nesčetnými koktejly. A proč ne!! Takovou krásnou pánskou jízdu prožijeme! A oba víme, že Amerika ve válce Anglii pomůže. A o to nám přece na návštěvě šlo! A když ještě pozveme krále Jiřího do bazénu, že si s F.D.R. v plavkách zaplaveme, pak prožíváme nejen prezidentovu radost z plavání, kde zapomeneme na všechny handicapy.
Piknik, hot dogs, Indiáni
Pro konzervativní britské panovníky hodláme připravit piknik, kde máme zhlédnout představení Indiánů – Čerokézů a kde budeme podávat ´hot dogy´ jako hlavní chod, čímž smrtelně urazíme královnu Alžbětu. A ta je tak protivná (známe ji z historie jako královnu matku), až i samotného krále Jiřího rozkoktáme a rozběsníme. Rozhořčeně slibujeme královně, že na pikniku si klidně hot dogy k jídlu vezmeme, a že si jich pár vrazíme i do svých nosních dírek, ať to všichni v Americe vidíme. Ha!!! Můžeme konstatovat, že ve chvíli, kdy si král Jiří dává ´hot dog´ a, královský pár nečekaně zblejskeme několika desítkami novinářských fotoaparátů, spatříme konečně anglickou královnu ´usmívající se´. No, oddechla jsem si! Tak dlouho namračené královny jsem už pomalu začínala mít plné zuby.
Láska nehněvaná není milovaná
No, vrátíme se k Daisy a F. D. R. Samozřejmě i ´velká láska´ může krizí procházet. Dozvíme se to sami, jak to oba ustojí, když shlédneme tento film. Byl totiž natočen až po smrti Daisy, kdy jsme odtajnili její vztah k F. D. Roosveltovi. Pod postelí jsme totiž našli dopisy a listy F. D. R. z pozůstalosti Daisy, která ve svých sto letech zemřela.
Závěrem
Je zajímavé, že jsem v posledních měsících zhlédla již druhý film o americkém prezidentovi. První film byl ´´Lincoln´, o kterém recenzi ještě budu psát. Film ´Královský víkend´ je opět o americkém prezidentovi, tentokrát o Franklinovi D. Roosveltovi. Film se mi líbil, přesto, že někteří filmoví kritici odcházeli dřív, asi na ty ´Babovřesky´ !
Výkony obou Franklina D. Roosvelta ( Bill Murray) a Daisy (Laura Linney) byly přirozené a vynikající. Nejvíce jsem si užívala všudypřítomný, křepký a břitký humor prezidenta Franklina D. R. , kterým nikoho nikdy a nijak neurážel. Jen jsem čekala více erotiky od příběhu ´velké lásky´ těch dvou, ale pak jsem si uvědomila, že by se to nehodilo, je to přece film o ´prezidentovi!´ A tak na film můžeme i s dětmi od 12 let, jelikož pouhými obou protagonstů ´polibky na tvář´ naše ratolesti nezkazíme. Jedině snad těmi cigaretami. Kouřili jsme tam všichni, ženy i muži, jak u Halámků. Jinak ještě dodám, nevím to jistě, že u nás zatím o něčem podobném, napínavém filmu ze života prezidentů, nevím?! No, film ´Odcházení ´ od Václava Havla v to však nepočítám. Návštěvu anglického filmu ˇKrálovský víkend´ vřele doporučíme!
Premiéra: 21. února 2013
Originální název: Hyde Park on Hudson
Produkce: Velká Británie
Formát: 2D digital, 2.35, Dolby Digital
Stopáž: 94 minut
Přístupnost: nevhodný do 12 let
Režie: Roger Michell
Scénář: Richard Nelson
Kamera: Lol Crawley
Hudba: Jeremy Sams
Střih: Nicolas Gaster
Hrají: Bill Murray, Laura Linney, Samuel West, Olivia Williams
Internet: www.bioscop.cz
Hodnocení: 85 %
Žánr: nezapomenutelná komedie
Ing. Olga Koníčková, wikipedia
Foto: Bioscop, internet
Pro fajnšmekry:-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Život demokrata Franklina D. Roosevelta v kostce:
(Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Patří mezi nejdůležitější osobnosti historie 20. století. Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt)
Byl to jeden z významných amerických prezidentů a jeden z nejuznávanějších světových státníků.
1904 absolvoval Harvard
1908 vystudoval právo na Kolumbijské univerzitě
1910 se stal senátorem ve státě New York
1912 se stal náměstkem na ministerstvu námořnictva, kde působil do roku 1920
1920 neúspěšně kandidoval na funkci viceprezidenta
ve svých třiadvaceti letech svatba se svou sestřenicí Eleonorou
1921 onemocněl obrnou, částečně ochrnul a od té doby někdy používal kolečkové křeslo
1928 se stal guvernérem státu New York, zde zahájil své úspěšné tažení proti korupci.
1932 se stal demokratickým kandidátem na prezidenta
1932 vyhlásil plán New Deal (nový úděl).
1933–1945 prezidentem USA
15. února - Giuseppe Zangara spáchal atentát, při kterém sice nebyl prezident zraněn, ale zemřel při něm starosta Chicaga Antonín Čermák
4. března 1933 - po složení přísahy amerického prezidenta dne pronesl historický rozhlasový projev, v němž požádal Američany o důvěru. Projev byl dobrý a silný, předznamenal tak začátek obratu z krize. Roosevelt pronášel podobné projevy pravidelně i později, vžil se pro ně název rozhovory od krbu
1934 - jeho administrativa se na okamžik ocitla v ohrožení, když naplánovala skupina bohatých průmyslníků vojenský převrat (tzv. Bussiness Plot) s cílem svrhnout Rooseveltovu vládu. Pro uskutečnění hledali konspirátoři důvěru u generálmajora Smedleyho Butlera – ten však jejich plán zhatil a o převratu svědčil před Kongresem Spojených států.
1936/1937 - vypukla ve Flintu státě Michigan stávka dělníků vyrábějících automobily, a viceprezident John Garner po několika potyčkách dělníků s policií připravoval intervenci, Roosevelt tuto intervenci zamítl a postavil se na stranu dělníků. Stávka přesáhla lokálního významu, přivedla ve velkém dělníky tohoto průmyslu do odborů, v konečném výsledku zlepšila jejich úroveň a přihrála Rooseveltovi politické body
Po začátku II. světové války začal podporovat západní spojence, především Velkou Británii a Francii, v jejich boji proti nacistickému Německu. Prodal např. Velké Británii 50 torpédoborců za základny na ostrovech ve Východní Indii. Prosadil také zákon o půjčce a pronájmu. Po napadení USA Japonskem v Pearl Harboru začal vést aktivně válku proti zemím Osy (Německo, Itálie a Japonsko), přičemž jeho prioritou byla válka v Evropě.
Zúčastnil se konferencí Velké Trojky (Winston S. Churchill, Josif V. Stalin a Franklin D. Roosevelt) v Teheránu a na Jaltské konferenci. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích západních spojenců s komunistickým stalinistickým Ruskem.
1944 - během jeho poslední volební kampaně v roce 1944 byl již jeho zdravotní stav velmi špatný. Celkové fyzické vyčerpání doprovázely také psychické potíže v podobě depresí a projevy arteriosklerózy
Roosevelt dle očekávání ve volbách zvítězi
20.1.1945 byl slavnostně uveden do úřadu. Tehdy však již jen minimálně vnímal své okolí, projevoval se u něj nápadný třes rukou a často byl duchem zcela nepřítomen. V tomto katastrofálním zdravotním stavu odcestoval na Jaltskou konferenci. Na neblahém výsledku této konference se zcela jistě podepsal právě i jeho zdravotní stav a Roosvelt byl po návratu do USA napadán tiskem i veřejností za to, že západní mocnosti v jednáních tolik ustupovaly Sovětskému svazu.
Krátce po svém posledním výročním projevu národu z 11. ledna 1944, který kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu – zotavoval se z rýmy – četl pro rádio, předložil návrh nazývaný jako Druhá listina práv (Second Bill of Rights), který nad stávající základní práva zaručoval právo každého Američana na: práci s životaschopným platovým ohodnocením, domov, zdravotní péči, ekonomickou ochranu (penzi) během nemoci, úrazu, nezaměstnání a užívání starobního důchodu, a právo na vzdělání a odpočinek. Roosevelt netrval na zanesení těchto práv do Ústavy, ale na její postupné politické implementaci. Ke Druhé listině práv později, v roce 1979, referoval též český profesor Karel Vašák jako ke druhé ze tří generací lidských práv. Rooseveltův projev byl zaznamenán na film, ale mělo se za to, že se ztratil. Byl nalezen až v roce 2008 dokumentaristou Michaelem Moorem a použit v jeho filmu O kapitalismu s láskou.
12. dubna 1945 - prezident zemřel na mrtvici, když malířka kreslila jeho portrét. Zemřel ve vrcholný okamžik války, kdy se zhroucení hitlerovského Německa očekávalo každou chvíli.
Byl to jeden z významných amerických prezidentů a jeden z nejuznávanějších světových státníků.