´Klubovna 04´- ´Nekonečný příběh´ ´Vlajka´: Evžen Šimera aneb když kamenožrout nás nerozháže již
Galerie SPZ
27. 2. – 7. 3. 2014
Byli jsme pozváni za osobní účasti Evžena Šimery na vernisáž výstavy ´Klubovna 04´- ´Nekonečný příběh´. Proběhl další tematický večer klubovny, tentokrát zaměřený na otevření diskuze o tendencích současného umění.
Tentokrát jsme jej zaměřili na otevření diskuze o tendencích současného umění. Jedná se o ironický komentář k záplavě etna, folkloru, keramiky a především materiálů jako jsou horniny, kamení a minerály v koncepci mnoha velkých přehlídek umění.
Hlavním motivem klubovny je výřez z německého fantasy filmu Nekonečný příběh (1984, režie Wolfgang Petersen) s kamenožroutem požírajícím a plivajícím kamení; v krátké sekvenci jsme se zaměřili na diskuzi mezi aktéry zmíněné části filmu, kamenožroutem, nočním hejkalem a postavou jménem Uku.
Když jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz dívali na film, vzpomněli jsme si na našeho syna, který film před 25 lety zhlédl na Mikuláše, a to tak, že jsme ho museli ze sálu České televize vynést ven zcela zdecimovaného a řvoucího při pohledu na kamenožrouta. Teď se tomu směje, dokonce měl období, kdy chtěl vidět jenom horory…no, horor to tedy s ním bylo v každém případě…
K: Velice chutně vypadající vápenec.
Ohromně voní.
Letošní úroda musela být skvělá.
NH: Není on náhodou trochu cvok?
U: Ne, je to kamenožrout.
NH: Kamenožrout?
K: Ano, byl to vápenec,
se špetkou krevele.
Velice chutné.
Tam u nás na severu,
odkud přicházím, jsme měli...
velice lahodné skály.
Jenže teď...
...teď už nejsou!
NH: Když ty skály bude pořád takhle žrát,
brzy nebudou vůbec nikde…
Vernisážová diskuze se týkala otázky, do jaké míry je nutné přejímat tendence určující hlavní proud.
- Proč se objevuje silná potřeba nostalgie, návratu ke kořenům a archetypálním materiálům.
- Výtvarný projev obsahující tyto prvky ve svém opakování a množství z našeho pohledu ztrácí nebo lépe řečeno ztratil na své zajímavosti a vypovídá spíše o příslušnosti umělce k módnímu proudu.
- Ačkoli některá díla nejsou nezajímavá, zarážející je spíše jejich četnost.
- Zdá se celkem srozumitelné, proč tendence vznikla na berlínské scéně (Galerie Quido W. Baudach, Marcus Selg a další) ve vztahu k neodada, možná i německému romantismu, ale proč se zmíněný fenomén objevuje všude, jasné není; vezmeme namátkou prakticky celé 55. Benátské bienále, spektakulárně pojatá rozsáhlá výstava Nové vlivy (Palais de Tokyo, 2013) nebo řada výstav na domácí scéně.
- Otázkou je, zda vzniká poptávka po snadno zařaditelném umění ze strany kurátorů a galerií, nebo si podobná schémata vytvářejí samotní umělci.
Podporu poskytli:
Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Městská část Praha 1, NSU Praha, Delta Light, Art Map
Galerie SPZ
110 00 Praha 1
Pštrossova 8
Máme otevřeno: sobota 14.00 – 18.00 hodin
Mimo sobotu je výstava ke zhlédnutí přes výlohu
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: autorka