´Japonismus v českém umění ´ aneb proč japonské umění bylo, je a bude stále inspirativní?!
Národní galerie Praha - Salmovský palác
16. 5. – 7. 9. 2014
Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci při příležitosti zahájení výstavy, kterou pořádáme v tomto roce ´Výměny mezi Japonskem a zeměmi Visegrádské čtyřky´. Přítomni byli Tetsuo Yamakawa – velvyslanec z Velvyslanectví Japonska v ČR, dr. Markéta Hánová - ředitelka Sbírky orientálního umění NG v Praze, Vít Vlnas – pověřený řízením NG, Jana Ryndová – kurátorka NG v Praze, Petra Polláková - kurátorka pro edukační činnost NG v Praze a tisková mluvčí Eva Kolerusová. 
Výstava je výsledkem dlouholeté práce NG, je unikátní přehlídkou děl českých umělců (jmenujme např.: Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta nebo Otto Gutfreund), kteří se inspirovali japonskou kulturou z přelomu 19. a 20. století. Autorka výstavy dr. Markéta Hánová shromáždila reprezentativní sbírku děl převážně v malbě, grafice, sochařství a užitém umění. Umělecká díla doplnila i dobovým archivním materiálem a fotografiemi. Současně 
uvedla významné sběratelské osobnosti japonského umění a dobové výstavy v českých zemích.
Jedná se o první prezentaci zpracovávající tento námět v ČR. Výstava představuje výtvarná díla a materiál z veřejných a soukromých sbírek v ČR a klade důraz na prezentaci českého umění v kontextu moderních dějin umění.
Japonismus je fenomén, jde o vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od 2. pol. 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem. Zachovaly se nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech nebo užitém umění. V pol. 19. století Japonsko obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi. Nově dovezené umělecké předměty z Japonska vynikaly umělecko-řemeslnou kvalitou a neotřelým výtvarným výrazem, takže na přelomu 19. a 20. století kulminovalo sběratelství uměleckých japonských předmětů. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě, nejdříve ve Francii, ve Velké Británii, do Čech dorazilo až s dvacetiletým zpožděním… až se secesním hnutím v 90. letech 19. století.
Výstava ´Japonismus v českém umění´ představuje jak japonerie, které napodobují japonské originály (vystavené paralelně, aby zároveň připomněly sběratelskou tradici u nás), tak i nové inspirace japonským uměním v českém moderním umění, spočívající ve výrazových prostředcích japonského umění (mj. kompozici, tvarové jednoduchosti či dekorativnosti). Reflektuje představy o japonské kultuře, ale také cesty za poznáním skutečného Japonska. V kontextu českého umění japonismus představuje řadu kontrastních rovin: nejenom japonskou řemeslnou preciznost a dekorativnost, ale i výtvarnou invenci. Vstupuje do různorodého kulturního prostoru, který je založen na jazykové a národní rozličnosti. Zpočátku šlo o napodobování originálu s cílem zlepšit estetickou a řemeslnou kvalitu uměleckých předmětů a o navození japonské nálady, což odpovídá tzv. japoneriím (dříve též žaponériím).
Výstava ilustruje povahu japonismů v kontextu českého umění v 6 kapitolách od pol. 80. let 19. století do počátku 30. let 20. století. Celým vývojem prostupuje určité napětí mezi prvoplánovou reprodukcí (imitací) japonského umění a uměleckou invencí. Jednotlivé celky doplňují v rámci dobového kontextu informace o důležitých výstavách a sběratelích japonského umění, literární japonerie nebo dobové fotografie.
Kapitoly výstavy (můžeme si přečíst na panelech ve výstavních prostorách)
1. Vlna japonerií
Vlivy japonského umění začaly pronikat do výtvarného umění v českých zemích zhruba od 80. let 19. století. Projevovaly se nejenom v napodobování japonského uměleckého originálu s cílem zlepšit estetickou a řemeslnou kvalitu uměleckých předmětů, ale také v zobrazování japonských uměleckých děl v malbě a grafice, což souviselo s dobovou módní vlnou sběratelství japonského umění. Tyto umělecké předměty, které dnes nazýváme japonerie (též žaponérie), měly navodit japonskou náladu a exotickou atmosféru Japonska. Japonerie se často objevovaly v užitém umění (např. ve sklářské tvorbě v Novém Boru, Kamenickém Šenově, Harrachově, Klášterském mlýně), nebo také na obrazech.
2. Japonsko viděné – přímé umělecké inspirace
Povědomí o japonském umění, kultuře a estetice se do českých zemí šířilo od druhé poloviny 19. století nejenom prostřednictvím světových výstav v Londýně, Paříži nebo Vídni, ale také díky rozrůstajícímu se místnímu trhu s uměleckými předměty asijské provenience (Maison Staněk aj.) nebo díky přímým kontaktům prvních cestovatelů (Josef Kořenský a Enrico Stanko Vráz) a umělců s Japonskem na přelomu 19. a 20. století. Prvním z umělců, který v českém kulturním prostředí rozšiřoval povědomí o Japonsku díky vlastnímu přímému poznání a zkušenosti s grafickou technikou dřevořezu, byl malíř a grafik Emil Orlik.
3. Výrazové formy japonismu a umělecká moderna
Japonismy přetvářející japonskou estetiku a výtvarné tvarosloví do vlastní tvorby umělce se v českém umění dostaly do popředí až se secesním hnutím v 90. letech 19. století a s mladou generací umělců z okruhu spolku Mánes. Japonismy reflektovali i někteří němečtí umělci působící toho času v Čechách (kromě Orlika například W. Klemm a C. Thiemann). Také české umělce pobývající v Paříži (Alfons Mucha, Vojtěch Preissig) inspirovaly zejména japonské dřevořezy ukijoe, odrážející jak stylizace tvarů a barev, tak nové principy kompozice, a rovněž ornamentální vzory s°přírodními nebo geometrickými motivy podle vzorů šablon katagami k barvení látek na kimona.
4. Japonsko vysněné – poetický kult Japonska
Exotickou auru vysněného Japonska podněcovaly významné literární japonerie (u nás již Zeyerova legenda Gompači a Komurasaki, 1884), ale také divadlo, plesy nebo zábavní podniky. Motivy japonerií podněcovaly rovněž dekadentní představu o „estétském úniku“ z reality, vyvěrající „z odporu k jevům světa vnějšího“ (Jiří Karásek ze Lvovic). Kult poetického Japanu rozvíjely hlavně japonerie Joe Hlouchy (především jeho bestseller Sakura ve vichřici, 1905), knižní ilustrace nebo exlibris. Vysněné Japonsko přenesl Hloucha také do japonské čajovny Jokohama, kterou otevřel poprvé na Jubilejní průmyslové výstavě na Výstavišti roku 1908, a jež existovala v prostorách Lucerny až do roku 1924.
5. Sběratelé a výstavy japonského umění – ohlasy mezi umělci
Pro vnímání japonské estetiky a výtvarných technik byly důležité také domácí prezentace japonského umění, a to zejména ze soukromých sbírek významných literátů a umělců. Nejenom Emil Orlik, ale také kněz Sigismund Bouška uspořádal výjimečné výstavy japonských dřevořezů. Přispěli tak k šíření povědomí o japonském umění a estetice mezi moderními umělci v Čechách, mezi nimiž řada vlastnila japonské dřevořezy. Japonismy lze ojediněle vysledovat již od tvorby českých modernistů v prvních desetiletích 20. století (Bohumil Kubišta) až po inspirace avantgardních umělců ve 20. letech a na začátku 30. let (Otto Gutfreund, Jindřich Štyrský, Bedřich Feuerstein).
6. Setkání s realitou: umělci v Japonsku vs. snění o Japonsku
V období první republiky se do Japonska vypravili někteří čeští umělci v rámci své legionářské mise (Václav Fiala, Ota Matoušek) nebo studijní cesty (Tavík František Šimon). Jejich kresby a oleje vycházejí nejčastěji z veristického přepisu tehdejšího japonského života ve městech i na venkově. S touto realitou se současně konfrontoval imaginární svět Japonska, který se s oblibou vracel v°literárních japoneriích nebo zábavních podnicích, jako byla výletní restaurace Sakura v Roztokách u Prahy (postavená vedle Hlouchovy japonizující vily), jež posloužila jako atraktivní kulisa také v několika pozdějších českých filmech.
Národní galerie v Praze
Salmovský palác
118 00 Praha 1
Hradčanské nám. 2
Autorka výstavy: Markéta Hánová
Kurátorky: Jana Ryndová a Markéta Hánová
Partner výstavy: Velvyslanectví Japonska v ČR
Vstupné na výstavu:
Základní: 100 Kč
Snížené: 50 Kč
Rodinné: 150 Kč
Hodnocení: 85 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: autorka
VÍKEND S JAPONSKOU KULTUROU–24. 5. a 25. 5. 2014
Ve spolupráci s Česko-japonskou společností
24. 5. 2014 sobota
11.00–11.30 lukostřelba kjúdó s výkladem
14.00–14.30 frašky kjógen s výkladem – část 1.
15.30–16.00 frašky kjógen s výkladem – část 2.
25. 5. 2014 neděle
11.00–11.30 samurajské souboje ve zbroji s výkladem – 1
14.00–14.30 samurajské souboje ve zbroji s výkladem – 2
16.00–16.40 šakuhači + šamisen s výkladem a minidílnou
zahrada Salmovského paláce
250 Kč / 1 osoba a den
400 Kč / 1 osoba a 2 dny
(včetně vstupného na výstavu)
Doprovodné programy
Lektorské oddělení Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze,
e-mail asiaedu@ngprague.cz
tel. (+420) 222 315 205
- Přednášky a komentované prohlídky
- Japonismus ve výtvarném umění v Čechách: Přednáška autorky a kurátorky výstavy Markéty Hánové
čtvrtek 22. 5. 2014 a sobota 6. 9. 2014
16.30–17.20 hodin
80 Kč, snížená cena 50 Kč (včetně vstupného na výstavu) - Japonská láska v českém umění a literatuře: Jak viděli ideál japonské sentimentální a tragické lásky výtvarníci a literáti v Čechách přelomu století? Součástí pořadu bude herecké čtení z dobových románů Sakura ve vichřici, Polibky smrti, Moje paní Chryzantéma. Pořad připravila Jana Ryndová, čte Gabriela Míčová
neděle 1. 6. 2014
15.00–17.00 hodin
80 Kč, snížená cena 50 Kč (včetně vstupného na výstavu)
- Sběratelé japonského umění v Čechách: Přednáška PhDr. Alice Kraemerové, kurátorky Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur
čtvrtek 19. 6. 2014
16.30–17.20 hod.
80 Kč, snížená cena 50 Kč (včetně vstupného na výstavu) - Secese a Japonsko – nový rytmus, prostor a ornament evropského umění: Prohlídka výstavy s Monikou Sybolovou, kurátorky pro vzdělávání
neděle 17. 8. 2014
15.00–16.00 hod.
80 Kč, snížená cena 50 Kč (včetně vstupného na výstavu)
- Programy pro školní skupiny
Úvodní prohlídka výstavy s odborným výkladem (asi 30–45 min.) a následná výtvarná dílna pod vedením profesionálního výtvarníka/výtvarnice (asi 60–90 min.). Termín podle dohody, v pracovní dny mimo pondělí.
- Pro 1. a 2. stupeň základních škol
Parafráze na japonskou figurální grafiku
Inspirujeme se japonskými dřevořezy figurálního typu a také evropskými japonismy nebo evropskou literaturou ovlivněnou japonskou kulturou. Při malbě tuší a akvarelem se pokusíme využít typickou barevnost a tvary nejrůznějších předmětů, ornamentů a ploch. Připravily Libuše Vendlová a Jana Ryndová
výtvarná dílna s přednáškou: 60 Kč / 1 osoba
Koláž z barevných papírů – plakát
V období secese byla v oblasti reklamní grafiky mimořádně populární inspirace tvary, ornamenty a barevností japonských dřevořezů. V rámci dílny inspirováni japonským tradičním uměním i dobovými evropskými plakáty vytvoříme barevné koláže s námětem dobové reklamy. Detaily dokreslíme pastelem.
Připravily Hana Vinklárková a Jana Ryndová
výtvarná dílna s přednáškou: 60 Kč / 1 osoba
- Pro 2. stupeň základních a střední školy
Monogramy a pečeti
Mnozí umělci vytvářeli vlastní pečeti s monogramem podobající se japonským razítkům. V rámci dílny si každý zhotoví vlastní pečetní razítko z měkkého kamene. Připravili Jiří Bouma a Jana Ryndová
výtvarná dílna s přednáškou: 70 Kč / 1 osoba
Malba japonských vzorů na lampiony
Na přelomu století byly oblíbenou součástí interiérů v japonském stylu lampiony s japonizujícími dekory. Inspirováni tradičními nebo současnými japonskými dekory si v rámci dílny vymalujeme vlastní lampion.
Připravily Hana Vinklárková a Jana Ryndová
výtvarná dílna s přednáškou: 120 Kč / 1 osoba
Japonské motivy na textilu – sítotisk
Obeznámíme se s technikou sítotisku a pokusíme se vyzdobit si tričko nebo textilní tašku motivem inspirovaným tradičním japonským uměním.
připravili Hana Vinklárková, Martin Dufek a Jana Ryndová
výtvarná dílna s přednáškou: 220 Kč / 1 osoba (tisk na tričko); 120 Kč / 1 osoba
(tisk na textilní tašku)
- 3. Výtvarné dílny pro veřejnost
Po krátkém úvodním výkladu v prostorách výstavy následuje výtvarná dílna.
Vzhledem k omezenému počtu účastníků je nutná předchozí rezervace.
Malba klasických japonských motivů na porcelán
Inspiraci v oblasti japonských výzdobných motivů hledali mimo jiné i čeští skláři a keramici. V dílně provedeme v klasické modro-červené kombinaci japonský motiv na porcelánové vázy.
Připravily Hana Vinklárková a Petra Polláková
sobota 17. 5. 2014 14.00 – 17.30 hodin
200 Kč / 1 osoba, od 8 let (včetně vstupného na výstavu)
Kvalitní porcelánovou vázu bude možno zakoupit za 80 Kč v ateliéru.
Secesní šperk a japonské inspirace
Šperky v době secese procházely velkou změnou. Setkání s japonským uměním přineslo oblibu napodobování tvarů přírody a objevení ornamentu. Inspirace japonským uměním uplatnila řada významných šperkařů včetně významných tvůrců secesního šperku, jakými byli René Lalique, Georges Fouquet nebo Alfons Mucha. V dílně se zaměříme na hřebeny – ozdoby účesů, které byly velmi oblíbené zvláště v 19. století a v tradiční japonské kultuře byly prakticky jedinou ozdobou ženského těla.
Připravily Lucie Houdková a Jana Ryndová
sobota 31. 5. 2014 14.00–17.00 hodin
150 Kč / 1 osoba, od 8 let (včetně vstupného na výstavu)
Exlibris – inspirace japonskými motivy
Významní čeští umělci a literáti ovlivněni japonským uměním vytvářeli vlastní exlibris
i exlibris pro své přátele. Vytvoříme technikou linorytu svou vlastní značku exlibris. Ústřední výtvarný motiv může tvořit jednoduchý motiv stromu, kvítek sakury, postava gejši, vějíř nebo jiné motivy.
Připravili Jiří Bouma a Markéta Hánová
sobota 7. 6. 2014 14.00 –17.30 hodin
170 Kč / 1 osoba, od 12 let (včetně vstupného na výstavu)
Malba na vějíře
Vějíře tvořily a tvoří praktickou a zároveň sezónní součást japonské oděvní kultury, nezastupitelná je také jejich role v japonském dramatu. V dílně vyzdobíme skládací vějíř sezónním či typicky japonským motivem, možné je i kaligrafické ztvárnění veršů doplněné ilustrací v japonském stylu.
Připravily Marie Roztočilová-Larroa a Jana Ryndová
sobota 21. 6. 2014 14.00–17.00 hodin
150 Kč / 1 osoba, od 6 let (včetně vstupného na výstavu)
Textilní dílna
Japonská móda, střihy kimon i vzory látek výrazně ovlivnily evropskou módu.
V rámci dílny si můžete zhotovit hedvábný letní kabátek kimonového střihu s klasickými japonskými textilními dekory pomocí šablon.
Připravily Libuše Vendlová, Klára Stodolová, Jana Ryndová a Petra Polláková
úterý 1. 7. až pátek 4. 7. 2014 11.00–16.30 hodin
cena kurzu včetně materiálu 2200 Kč / 1 osoba, od 15 let (včetně vstupného na výstavu)
Dílna japonského dřevořezu
Technika a estetika japonského dřevořezu díky sběratelským osobnostem výrazně ovlivnila evropské výtvarné cítění sklonku 19. a počátku 20. století, české autory nevyjímaje. Obeznámíme se se základními technickými postupy při tvorbě japonského dřevořezu a vytvoříme vlastní jednoduchý černobílý dřevořez.
Připravily Klára Stodolová, Jana Ryndová a Markéta Hánová
sobota 30. 8. a neděle 31. 8. 2014 11.00–17.00 hodin
cena kurzu včetně materiálu 1200 Kč / 1 osoba, od 15 let (včetně vstupného na výstavu)