´Česká architektura mimo tradiční centra 1990 - 2013´ aneb místa architektonického vz(d)oru
Galerie Jaroslava Fragnera
27. 3.- 23. 4. 
2014
Na vernisáži nové výstavy ´Místa architektonického vz(d)oru´ jsme na pečlivě připravených panelech zhlédli více než stovku progresivních staveb, které vznikly v období let 1990 až 2013 na území České 
republiky v obcích a městech, jejichž počet obyvatel nedosahuje 20 tisíc.
Jak vidíme z neobvyklého názvu výstavy, mohli jsme si na místě uvědomit, co nás skoro nikdy nemuselo ani napadnout, že architektura se může stát sice vzorem pro nejrůznější místní samosprávy či soukromé subjekty, a že může být vnímána i jinak, jako výraz odvahy, která ve výsledku vede k posílení, či dokonce k zásadní proměně identity určitého místa.
Výstava a (publikace) se snaží postihnout především architektonická díla sloužící veřejnému prospěchu, ať už tím míníme:
- školy, vzdělávací a výuková střediska, obecní úřady, domovy důchodců, geriatrická centra, kostely, kulturní domy, galerie, muzea,
památníky - a věnuje se také dopravním a sportovním stavbám nebo veřejným prostorům či průmyslové architektuře
Koncepce, texty: Petr Volf
Grafika: Štěpán Malovec
Nás, na www.kulturaok-eu.cz zaujaly dva objekty, a to smuteční síň a čistička odpadních vod, kterou jsme na dovolené v Horním Maršově viděli, a netušili nic o unikátnosti stavby. Upozorňujeme na velmi zajímavé texty, které jsou na panelech připraveny, takže pochopíme mnohé …lépe
- Smuteční síň, místo posledního rozloučení s bližními, má svém názvu i obsahu zakódovaný smutek, ale zároveň by měla člověku – účastníku obřadu – pomoci se důstojně rozloučit s bližním. Jakkoliv jsou chvíle, které v těchto síních trávíme, plny truchlení, přinášejí nám možnost smířit se s konečností existence, ve specifickém prostředí, v určitý, přesně vymezený čas sdílený spolu s ostatními účastníky ceremonie. Architektura, jaká byla k tomuto účelu postavena v Turnově, pak přispívá k tomu, že se rozloučení stává příležitostí ke zklidnění a navození pocitů pokory naděje na věčný klid v dimenzích, jež přesahují naše každodenní konání. Lidé z ní odcházejí s pocitem harmonie. Nejprve však musí vstoupit. Do smuteční síně, která částečně přimyká ke hřbitovní zdi a svým tvarem reaguje na stáčející se koryto říčky Stebenky, se vchází po dlouhé rampě mezi dvěma zdmi. Dosahuje se tím dramatického efektu jako ve správné předehře – kde se kroky samy od sebe zpomalí v očekávání dalších událostí. … Naděje ve smutku. Patos zde není uměle přidáván, ale navozuje se jednoduchými prostředky, čistými materiály (sklo, pískovec, pohledový beton) a přesnou prací s přirozeným světlem.
Čistička odpadních vod Horní Maršov se zapsala do dějin novodobé české architektury ojedinělým způsobem poté, co sběrna surovin s čističkou odpadních vod, kterou navrhl Roman Koucký, získala hlavní cenu na Grand Prix Obce architektů 1994. Tato malá, levná, ryze utilitární stavba zaujala tím, jak se v ní dobře snoubí dvě ´očistné funkce´ v jednom objektu. V kamenném bloku pod zemí jsou uloženy potřebné technologie (především kalové silo, sklad, strojovna klimatizace) které jsou potřeba, aby se voda zbavila všech nečistot. Nad touto prakticky neviditelnou částí je vytvořena terasa, která výškou odpovídá úrovni silnice a mostu a je na ní položena sběrna surovin. Ve své podstatě jde o dřevěnou boudu rozdělenou na čtyři stejně velké haly, na zateplenou kancelář navazuje hala určená pro lis a váhu a další dvě slouží pro skladování. Sběrnu zakrývá zvlněná střecha, která svým tvarováním reaguje na okolní krajinu, na modelaci Krkonoš, ale možná také na zčeřenou hladinu řeky Úpy. Není to obyčejná ´krabice´, protože byla vytvořena s důrazem na racionální stránku a současně se zřetelem n a kontext, v němž se nachází. Po letech původně světlé dřevo ztmavlo, čímž stavba ještě více splynula s nejbližším prostředím Jejími iniciátory byli Miloslav a Pavel Klimešovi, kteří jsou známými propagátory soudobé architektury v rámci trvale udržitelného rozvoje v Krkonoších. Právě oni stavěli budovy Nové poštovny na Sněžce, která je pro horskou architekturu stejně důležitá, jako je sběrna a čistička pro architekturu industriální.
Galerie Jaroslava Fragnera
Praha 1
Betlémské nám. 5a
Hodnocení: 80 % studio toastmm.jpg)
Ing. Olga Koníčková
Foto: www.gjf.cz , autorka