´Ať žijí strašidla!´ ´Víly, skřítkové a bubáci pro malé a velké´ aneb mít tak svého ´skřítka´?!
Chvalský zámek
18. 1. – 6. 4. 2014
Přišli jsme za strašidly a skřítky na Chvalský zámek, naštěstí nepřišly za námi do našich domovů,a le do Chvalského zámku. Proměnil se tak v zámek strašidelný, neboť se zde na zimu od 18. 1. do 6. 4. 2014 usídlilo ´Kočovné muzeum strašidel´, ale také hodní ´skřítci a víly Vítězslavy Klimtové´. Na své si přijdou malí i velcí.
´Ať žijí strašidla!´
První patro zámku zabydlela strašidla v životní i nadživotní velikosti, z nichž některá vystupují z kufrů -- víly, vodníci, čerti, čaroděj, lecjaká další pohádková havěť. Sídlí tu dokonce i vlkodlak a kostlivec! Výstavu jsme doplnili o vtipné básničky, zvukové a světelné efekty a interaktivní hry (strašidelná stezka odvahy, soutěž o razítka a sladkou odměnu) a bude se líbit všem dětem, dospívajícím i dospělým.
Některé básničky jsme si opsali: jsou tak kouzelné, ne?!
Tři obruče kolem pasu,
hady, štíry místo vlasů.
Dobro u něj nehledej,
je to krutý čarodej.
Po chaloupce lezou šneci,
babka peče perník v peci.
Když ji chytneš při činu,
pozve tě na svačinu.
Zeptal jsem se Koloděje,
co se u něj v sadu děje.
Začal vrhat blesky, hromy,
prý mu lidé kradou stromy.
Drak tři velké hlavy mívá,
První hlava jenom zpívá,
druhá neví,co se děje,
třetí, ta se tomu směje.
Ježibaba na koštěti
letí světem honí děti.
Hodné dárkem obdaruje,
Zlobivé, ty očaruje.
Upletl jsem pohádku
popředu i pozpátku.
Až pohádku dopletu,
budu ji znát poslepu.
S písmenky si stále hraje
Tiskařům je přehazuje.
Hbitý jako veverka
zlobí šotek Literka.
´Víly, skřítkové a bubáci pro malé a velké´ 
Sklepení zámku lépe vyhovuje milým a dobráckým skřítkům a vílám Vítězslavy Klimtové, která se tím oborem zabývá po celý svůj život. Vystavené skřítky ocení i malé děti. Uvítá nás vůně jehličnatých stromů, v nichž se skřítci ukrývají. Uvidíme nebe i peklo skřítků a víl. Děti si mohou kreslit, hrát a vymalovat strašidelné omalovánky. Výstavě jsme věnovali celý zámek, který na chodbách zámku navíc ozdobila nejzdařilejší díla dětských účastníků výtvarné soutěže ´O nejlepší zámecké strašidlo´.
Na výstavě zhlédneme např. skřítky: houbábinka, mechura houbový, červánková víla, vichřice zpěvná, hnusník drobný pižmový, vampýřice, Rusalka mutant…
https://www.chvalskyzamek.cz/udalost/at-ziji-strasidla-vily-skritkove-a-bubaci-pro-male-i-velke/
Strašidlo je obecné označení pro mýtickou nebo pohádkovou bytost, která podle lidských představ provádí strašení, což činí například svým zjevem, neobvyklým chováním, nadpřirozenými vlastnostmi či kouzelnou nebo magickou mocí. Jedná se tedy o nadpřirozenou bytost, která se ponejvíce objevuje v bájích, mýtech, pohádkách, pověstech a lidové slovesnosti vůbec. Z nich pak byla strašidla (jakožto jedna z forem pohádkových bytostí) přenesena i do umělých literárních, literárně-dramatických či audiovizuálních uměleckých děl. Jedná se tedy o bytosti, fiktivní, které se vyskytují pouze v lidské fantazii a představivosti, jejich existence nebyla nikdy vědecky prokázána. Zvláštním druhem strašidel jsou duchové (přízraky), což mají být duše lidí, kteří zemřeli nepřirozenou smrtí nebo se neodpoutali od svého fyzického těla. Vyvoláváním duchů se zabývá spiritismus. Strašidla se vážou ke krajině, jak neobydlené (např. skřítkové) tak i krajině kulturní (např. všechna strašidla s lidskou postavou). Některá strašidla jsou vázána jen na určitá prostředí (vodní svět - vodníci, hastrmani), staré domy (určití duchové), hrady a zámky (např. bílé paní, rytíři). (zdroj. Wikipedia)
Běžná strašidla
bludička * hejkal * hradní strašidlo * bílá paní * ohnivý muž * polednice * vodník
Skřítek (mytologie)
Skřítek je mytologická bytost původně zřejmě pocházející ze severské mytologie. Jedná se o bytost malého vzrůstu (asi stopu vysokou), příbuznou vílám, trpaslíkům nebo některým druhům elfů. Skřítci mohou být hodní i zlí (zlým se někdy říká skřeti).
Skřítek označuje poměrně širokou skupinu bytostí, které se vyskytují v celé řadě mytologií a dostávají jména podle vlastností i kultury, v níž pověst vznikla.
Druhy skřítků
- Domácí skřítek, diblík - jde o nejběžnější příklad skřítka, objevující se v českých pověstech. Říká se, že je to duch zemřelých předků, který žije v domě a chrání jej. Může na sebe brát nejrůznější podoby. Velmi často se objevuje v podobě hada, který bydlí pod domovním prahem - pak se označuje jako domovní had nebo had hospodáříček. Zpravidla lidem pomáhá, opravuje rozbité nástroje a odhání od domu nemoc a zlé síly. Když se lidé stěhovali na nové místo, snažili se magickými praktikami domácího skřítka přimět, aby se přestěhoval s nimi. Domácí skřítek je zřejmě slovanskou obdobou antických lárů a penátů, bůžků, chránících dům. Domovní had je pravděpodobně užovka, která skutečně často žije poblíž lidských stavení.
- Plivník, zmek - je zlou či spíše zlomyslnou obdobou domácího skřítka. Na rozdíl od něj lidem nepomáhá, ale páchá různé nekalosti, schovává věci nebo krade potraviny. Rovněž krade ponožky. Často na sebe bere podobu zmoklého černého kuřete, čímž se snaží vzbudit lítost, aby jej hospodář odnesl domů.
- Šotek, rarášek - drobný skřítek, který se zpravidla zdržuje u lidských sídel a tajně poškozuje věci. Výraz šotek se stal v obecné mluvě metaforou pro vyjádření podivného poškození nějakého předmětu - např. o tiskových chybách v novinách se říká, že je napáchal tiskařský šotek. V angličtině se takový šotek označuje slovem gremlin.
- Trpaslík - většina mytologií od sebe rozlišuje trpaslíka a skřítka. Skřítci bývají menšího vzrůstu a žijí víceméně ve všech prostředích, trpaslíci jsou mohutnější, sveřepější a jejich sídlem bývají doly, opuštěné jeskyně a jiné podzemní prostory. Poněkud splývající bytostí je permoník, důlní skřítek.
- Goblin, gnóm, kobold - další označení skřítků, kteří žijí v lesích a horách, podobají se trpaslíkům, avšak jsou menší a spíše plaší. Výraz goblin snad pochází z anglosaského slova goblinesque - fantastický.[zdroj Wikipedia)
tel. 281 865 763, mob. 602 403 750
Máme otevřeno: denně od 9.00 do 17.00 hodin
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka
( = Láska až za hrob)