´Angelika´ aneb příběh ´nesmrtelné lásky´ po letech znovu a lépe…?!
Když nám distribuční společnost Magic Box/Bioscop nabídla možnost zhlédnout na novinářské projekci film s názvem 
Angelika, netušili jsme v první chvíli, že jde o remake legendární série filmů s nezapomenutelnou Michèlle Mercierovou a charismatickým Robertem Hosseinem. Teprve další seznámení s informacemi k filmu nám potvrdily, že název není náhoda. Samozřejmě jsme pozvání přijali. Kdo by nebyl zvědavý na modernizaci kultovní legendy…
Angelika to nebude mít lehké…
Ne, ani tak ta filmová jako taková, ta totiž víceméně kopíruje děj l. dílu dávné Angeliky a drží se v zásadě (až na věkový rozdíl obou protagonistů) i literární předlohy. Problém bude jinde. Skalní – ba často až fanatičtí – fandové budou srovnávat. A to je horší. Jejich druhdy pubertální okouzlení a často i první setkání s nahotou na plátně a sexem v mnoha variantách, do jejich hlav a duší a těl vepsalo jistou posvátnost jejich někdejšího idolu. Od těch se nedá čekat rozumný a objektivní názor.
Pak je tu druhá polovina populace, která původní filmy neviděla, nebo je zhlédla někde náhodou, při opakování, na němž si naše televize občas v nostalgickém vintage snaží nahnat divácké body. Pohled současných diváků je tak zkreslen dvakrát. Rodičovské nadšení nehodlají sdílet už z principu a jejich generační pohled je zase ovlivněn tvrdým brainwashingem amerických akčňáků, a v tom případě je takhle víceméně pohádková Angelika handicapována kultivovaností a hlavně tím, že ji natočili Francouzi. A francouzská filmová škola je naštěstí zcela o něčem jiném, než nám do hlav a očí pere věčně věkův ta produkce zámořská.
Pokusme se na to ale dívat z odstupu
I když nekritičtí a neobjektivní skalní fandové té minulé Angeliky spustili své posměšné úsměšky na síť sítí již ve 2. polovině loňského roku, a rozeznějí je tuplem po premiéře, nejsou koneckonců jediní, kdo budou film vidět. Řekl bych, že jsou dokonce minoritou, ale ke škodě filmu hodně rozkřičenou. Ostatní diváci Angeliky ji – doufám – uvidí jako další z francouzských filmů. Jako další z mnoha francouzských filmů, které se s takovou oblibou obracejí k noblesním časům králů Ludvíků a s nimi spojených dvorních intrik, podsvětí, cti, galantnosti i hrubého násilí, a všem těm atraktivním aspektům, které ta doba nabízí. Šermovačky, romantické exteriéry, vznosné interiéry, mužní hrdinové a atraktivní dámy. Sex a smyslnost skrytý pod pláštíkem těžkých rób, hodnota panenství i jeho zpeněžitelnost ve sňatcích z rozumu. A tohle všechno nová Angelika nabízí vrchovatě. A troufám si tvrdit, že i s větší rutinou, švihem a v podstatě i realističtěji. Čili, řekneme-li si parafrázi oné okřídlené hlášky „čo bolo, to bolo, teď je Angelika takováhle“, tak je to film dobrý a dívatelný. To mu nikdo neodpáře. A předpojatost neberu.
Angelika…
Samozřejmě, že 60. léta a druhá desítka 21. století jsou o něčem jiném v pohledech na svět a hlavně v postavách z filmů. Nová Angelika, rafinovaně v první části jako dlouhovlasá plavovláska, a ve druhé pak jako krátce střižená tmavovláska, připomínající spíš Johanku z Arku či postavu z nedávno premiérovaných Bídníků, je jiná než věčně a až nereálně cukrkandlově nakadeřená blondýna z minulého zpracování. Angelika je životnější, není to tehdejší prvoplánově prezentovaný sexy symbol v podání Mercierové (do jisté míry reminiscence na dobově nepřekonatelný idol BB). Dnešní Angelika se více blíží mladé moderní emancipované ženě na způsob Keiry Knightley a dalších. A tomu tleskám. Rokokové panenky byly sice roztomilé, ale už dávno. A jejich oživování by znamenalo leda tak marné vyvolávání duchů minulosti. A doba už je o dost jiná.
Joffrey…
Už slyším ty nářky, jak je starý proti Hosseinovi a hlavně proti Angelice. Ano je. Gérard Lanvinse narodil 21. 6. 1950, je mu tedy 65 let. V knize mu má být 39! Ale kdo řek, že je nutno se držet striktně litery? Větší věkový rozdíl víc odpovídá sujjetu „kráska a zvíře“ než když by Joffrey byl jen 39 letý. V tomhle filmu je prostě starší než ona, a jak sám říká tak - o dost. A proč ne? A že je jinak zjizvený? No, bože, proč by měl mít jizvu přesně jako jeho dávný předchůdce. Navíc příběh jeho údajného znetvoření, který z kraje filmu sám expresivně podává, odpovídá spíše mnoha jizvám než té jedné efektně nainstalované. Jo, a že jinak kulhá. Zpřeráželi mu nohu, tak to lepší nebude. Chlap je to jak má být, a něžný i mužný, a charismatický. Tak není důvod mu nevěřit, že je takový, jaký je. A není důvod ani z něho dělat nějakého víceméně hezouna, jakým byl jeho předchůdce. Je reálnější, ošlehanější, a tím i věrohodnější.
K otázce českého dabingu
Dabing je jistě příjemný, ale vyvolá polemiku na téma proč? Dabované filmy jsou přece spíše pro nejmladší věkové kategorie. A bude je takovýto film bavit? Pro střední generaci je vhodnější titulkování. Nebude jim zase naopak vadit vnucený dabing? A nejstarší generace možná sice ocení, že se nemusí s titulky číst, ale bude víc přemýšlet nad duchaplností a obsahem dialogů. A jsou to opravdu ty nejlepší a nejživotnější repliky? Teď neřešíme vlastní překlad do češtiny, mluvíme o scénáři jako takovém…?
A ještě jedna malá úvaha na závěr
Snímek ´Angelika´ nebyl jen jeden z mnoha francouzských historicko-romantických filmů typu Mandrin, Pirát sedmi moří a snad třeba i Hrbáč. Ne, Angelika byl specifický, vyhraněný a ve své době a pro své diváky i unikátní, a na svou dobu také docela dost eroticky odvážný film. Takže, kdyby šlo o remake čehokoliv jiného z bohaté úrody francouzské produkce tohohle typu a té doby, tak bychom obavy neměli.Ale Angelika, to je „píchnutí do vosího hnízda dogmatiků“. Možná na to i půjdou, ze zvědavosti, ale pak to první z nich unáhleně a neobjektivně pomluví. A šeptaná reklama je ta největší reklama. Ke škodě filmu. Znovu proto opakujeme to, co už je napsáno v úvodu: nesrovnávat, nesrovnávat, nesrovnávat, a pak je to docela kloudný romaticko-historický film, i když místy horor.
Co o filmu říká distributor Bioscop
Sedmnáctiletá Angelika je proti své vůli provdána za bohatého toulouského hraběte Joffreye de Peyrac, který je nejen o dvanáct let starší než ona, ale má také pověst čaroděje. Svým šarmem a inteligencí si brzy získá Angeličino srdce a zdá se, že jejich šťastný život nemůže nic ohrozit. Jednoho dne je ale Peyrac uvržen do Bastilly (La Bastille) a upálen na hranici za údajné čarodějnictví. Angelika se uchýlí s dětmi na Dvůr zázraků a s pomocí banditů plánuje pomstu všem, kteří změnili její pohádku ve zlý sen. (oficiální text distributora Bioscop)
https://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=mjA4H-8VgTY#t=2
Originální titul: Angélique Marquise des Angels (Angelika markýza andělů)
Titul: Angelika
Země produkce: Francie - Belgie - Česko - Rakousko 2013
Scénář a režie: Ariel Zeitoun
Kamera: Peter Zeitlinger
Hudba: Nathaniel Méchaly
Střih: Phillipe Bourgueil
Hrají: Nora Arnezeder, Gérard Lanvin, Simon Abkarian, Tomer Sisley, Olivier Gourmet, Mathieu Kassovitz, David Kross, Miguel Herz-Kestranek, Julian Weigend, Fabrice Rodriguez, Salomé Degeer, KarineValmer, Florence Coste, Jean-Louis Sbille, Bruno Joris, Petr Mareček, Petr Kantor, Adriana Bajtková, Jaromír Emett, Zuzana Hrubčová, Josef Kuhn
Žánr: dobrodružný, romantický horor
Stopáž: 113 minut
Přístupnost: nevhodný do 12 let
Distributor: Bioscop
Premiéra v ČR: 27. 2. 2014
Zdalipak víte, že…
- Od mezinárodní premiéry filmu Angeliky, Markýzy andělů uplyne letos v prosinci 2014 přesně 50 let
- Nové zpracování nezapomenutelného příběhu vznikalo za přispění Barrandova také přímo v ČR
- Nová Angelika je opět v českém znění, které vzniklo opět v barrandovských dabingových studiích
- Tvůrci nového zpracování si jako výchozí bod při práci na Angelice zvolili návrat k původním knihám Anne Golonové
- Snímek se natáčel v roce 2012 z velké části i v České republice, například na zámku v Telči
- Angeliku hraje Nora Arnezeder, Joffreye pak Gérard Lanvin.
- Servis pro natáčení zajišťovala v ČR společnost Wilma Film, dlouholetý obchodní partner Barrandov Studio
- Barrandov Studio poskytlo producentům zázemí pro štáb a barrandovský fundus se výrazně podílel na výpravě snímku (rekvizitní výpravu za českou stranu řídil zkušený Stanislav Lukšan)
- Na natáčení putovalo bezmála 2000 rekvizit a doplňků
- Hlavní mužskou roli mluví Jan Šťastný, Angeliku Kateřina Lojdová. Ve snímku zazní i hlasy Otakara Brouska mladšího (Nicolas), prvního Angeličina milence, Ondřeje Brzobohatého v roli mladého krále nebo Ondřeje Vetchého jako Filipa
- Do obsazení vrátil i pan Vladimír Brabec, který byl už u vzniku původní verze Angeliky
- České znění režíroval zkušený Petr Pospíchal, překlad měla Anna Kareninová, produkci řídila Pavla Draxlerová a mistr zvuku byl Petr Posolda
- Natáčelo se také od 17. 9.do 21. 9. 2012 na zámku SchlossHof v Dolním Rakousku
- Ve chvílích volna a v pracovních záběrech měla Nora Arnezeder na hlavě síťku, aby jí účes neponičil vítr nebo drobná smítka poletující ve vzduchu
- Dialogy se natáčely ve francouzštině a angličtině
- Od 24. 9. do 27. 9. 2012 se točilo v prostorách bývalého loveckého zámku Eckartsau, kde se mimo jiné natáčela svatba Angeliky a Joffreye
- Několik scén vzniklo i na hradě Kreuzenstein
- Od 27. září do 5. října 2012 probíhalo natáčení na hradě Rosenburg. Tímto dnem také definitivně skončilo natáčení v Rakousku
- Po 5. 10. 2012 se štáb přesunul do České republiky
- Filmovalo se na zámku v Kroměříži a na hradu v Telči
- Premiérovaný film je uveden jako díl první…
Hodnocení: 75 %
Richard Koníček
Foto: Bioscop, Ing. Olga Koníčková